Jen těžko si každý sportovní fanoušek při názvu Klenovic vybaví někoho jiného než dvojici Jan Všianský a Tomáš Rozehnal (na snímku).
Zatímco prvně jmenovaný je nyní v rekonvalescenci, ten druhý stál za vítěznou brankou a stejně jako v jiných zápasech byl i dnes na hřišti velmi platný. Snažil se vytvářet šance, ale nedělalo mu problém vypomoct i směrem dozadu. Po utkání byl v exkluzivním rozhovoru pro Večerník spokojený, protože po dvou předchozích ztrátách Klenovice opět zabraly.
* Pomohly dva nevydařené výkony zase trochu nastartovat mužstvo?
„Musím říct, že asi ano. Po Dubu, kde jsme hráli velmi špatně a bez míče, jsme věděli, že takto hrávat nechceme. Řekli jsme si v šatně, že to samo nepřijde a bylo to znát i na tréninku. Jsem rád, že jsme to tak zvládli.“
* Spíše to bylo ubojované vítězství, než že by rozhodovala kvalita. Souhlasíte?
„My jsme věděli, že to soupeř zase zavře a bude se tam velmi těžké dostat. Loni jsme prohrávali o branku a bylo až nemožné tam najít nějakou skulinu. Nyní to bylo podobné. Zase takový boj po vápno. Hodně nám pomohl první gól, protože pak už to soupeř musel přece jen trochu otevřít. Po druhé brance už to byla větší jistota. Měli jsme přidat i další branky.“
* Překvapil vás něčím soupeř, nebo to bylo přesně to, co jste očekávali?
„Hráli, co jsme čekali. Oni to umí zavřít a držet to v dobrém bloku, ze kterého se snaží pak rychle dostávat dopředu. Je vidět, že jsou to kluci dříve narození a vědí, kdy mohou zvolnit a kde naopak přidat. V nohách to stále mají a není to úplně jednoduché.“
* Se závěrem, kdy jste chodili v přečíslení na brankáře, asi nepanuje úplně spokojenost?
„Je to škoda, protože mohlo být daleko dříve hotovo. Hráli jsme to až moc na styl Aristonu, kdy jsme chtěli jít až do branky a já pravidelně hledal jen Pepu Popelku, nikdo jiný mě nezajímal, ale bohužel nám to nevyšlo. Dneska jsem ale nasadil i tričko, které přineslo štěstí a už ho asi nesundám.“ (smích)
* Pomůže tedy tato výhra zase nastartovat pomyslný válec?
„Já doufám, že ano. I když příští týden jedeme do Ústí v neděli dopoledne, což je pro nás vražedné. Do toho jdeme v pátek na svatbu Ondrovi Procházkovi a v sobotu slaví padesátiny náš vedoucí mužstva, takže to bude divoké. Rovnou říkám, že nevím, jak na tom budu.“ (směje se)
