Sice nenastřílel zdaleka nejvíc gólů svého mužstva, dohromady dal tři. Všechny ale zavěsil v zásadních momentech druhého poločasu, kdy se lámal zápasový chléb. Martin Popelka coby zkušený křídelní tahoun kosteleckých házenkářů tak výrazně přispěl k dobrému týmovému výkonu, jímž HK zdolal Telnici o tři fíky. V pozápasovém rozhovoru exkluzivně pro Večerník tak měl logicky dobrou náladu.

 

* Začnu ještě minulým střetnutím u favorita v Kuřimi, odkud jste přivezli remízu. Čím se vám to podařilo?

„Hlavně jsme si už dřív řekli, že musíme hrát víc týmově, což je nejdůležitější věc. Jít do každého utkání hned od začátku s maximálním nasazením, pořád naplno bojovat. A že pokud tohle budeme dodržovat, máme ve druhé lize na každého. Protože v ní rozhoduje hlavně to, kdo víc chce. Ne si nadávat třeba po chybách nebo nepovedených střelách, naopak si vždycky plácnout a vzájemně se povzbuzovat, zdravě se vyhecovat. Právě takovým způsobem jsme hráli v Kuřimi, proto tam získali bod.“

* Hecování byl ve vašem výkonu dostatek i dnes, přesto jste zpočátku ztráceli. Proč?

„Nemohli jsme se prosadit v útoku, střely nám nepadaly do brány, hodně jich pochytal hostující gólman. Od stavu 2:4 jsme však hru dopředu i zakončení zlepšili, tím otočili na 6:4. A protože jsme pak výborně bránili a Pavel Navrátil skvěle chytal, dovolili jsme Telnici do přestávky jen sedm branek. Obrana přitom rozhoduje. Snažíme se v ní zdvojovat, pomáhat si, hecovat se, být týmoví. Což je vidět.“

* Co poměrně dramatický druhý poločas?

„O přestávce v šatně jsme si říkali, ať hlavně nepodceníme začátek druhé půlky, což máme někdy ve zvyku. Přesto soupeř postupně dotáhl na rozdíl dvou tří gólů a je škoda, že jsme mu naopak my víc neodskočili. Hosty to mohlo znechutit, bylo by předčasně rozhodnuto. Místo toho se oni pořád drželi na dohled, naštěstí jsme je nikdy nepustili blíž než na dvě branky. Koncovku jsme zvládli a máme radost z domácího vítězství, z dalších dvou bodů do tabulky.“

* Úvodní dvě porážky tohoto ročníku jste už nechali daleko za sebou a teď máte sezónu slibně rozjetou, ne?

„To je pravda. Moc nepomohlo, že jsme hned v prvních dvou kolech měli tak těžké soupeře, naštěstí se nám pak podařilo chytit třetím zápasem v Maloměřicích. Od té doby jsme se semkli, společně makáme a jedeme, rostoucí pohodu si neseme do dalších utkání jako jeden správný tým. Což chceme samozřejmě udržet nejdéle, jak jen to půjde.“