Má za sebou více než roční zdravotní martýrium kvůli nepříjemnému zranění nohy, jež vyvrcholilo vážnou operací a následně dlouhou pauzou s náročným vracením do hry. Teď už je smečařka prostějovských volejbalistek Klára Faltínová (na snímku) konečně zpátky a v obou střetnutích minulého týdne krátce naskočila do několika výměn. Ve čtvrtek proti Frýdku-Místku při svém nástupu na kurt v roli střídající se přitom dočkala aplausu fanoušků na otevřené scéně.
* Ve čtvrtek Frýdek-Místek i v sobotu Přerov jste porazily 3:0, hlavně dnešní výkon proti Zubřicím byl výborný. Jak se vám líbila hra vašeho týmu?
„Bylo to skvělé. Tyhle zápasy jsou nesmírně těžké hlavně na koncentraci a člověk během nich nesmí ani na chvíli vypnout, protože se pak těžko vrací zpátky. Uděláte pár chyb, vypadnete z rytmu, hůř naskakujete zpět nahoru. A potom se může stát cokoliv.“
* Tentokrát ale nic takového nehrozilo. Dobrý výkon celého družstva?
„Ano. Já si myslím, že to byl náš opravdu koncentrovaný výkon. Určitě jsme se poučily z minulého vzájemného utkání s Přerovem v Českém poháru, že takové soupeře nesmíme podcenit. Celý tým pracoval skvěle, tak jak měl, i tohle je důležité.“
* Jak vidíte herní vývoj mančaftu od vašeho nedávného připojení k němu?
„Tohle nedokážu posoudit od úplného začátku přípravy, protože jsem trénovala individuálně a do týmu se naplno vrátila opravdu teprve nedávno. Přesto vidím, jak se čím dál tím lépe dokážeme připravit na jednotlivé soupeře, plnit taktické pokyny a dodržovat herní systém.“
* Pokud se vrátíme dál do minulosti, co jste vlastně prožívala v době zjištění, že budete muset jít se zraněnou nohou na dost závažnou operaci?
„Věřila jsem, že to bude zase dobré. (smích) Ale samozřejmě to tenkrát bylo dost těžké, protože jsem se musela odpojit od týmu a jít po lékařské dráze. Což mi bylo líto tím víc, že jsme minulou sezónu měly fakt dobře rozjetou a potom se to právě ze zdravotních důvodů u více hráček celé sesypalo. Takže celé to období určitě nebylo jednoduché, na druhou stranu jsem si docela hodně odpočinula. A nabrala nové síly, které jsem potřebovala, postupem času mi volejbal začal chybět. Proto jsem usilovně pracovala na svém návratu.“
* Původní prognóza zněla, že se do zápasů vrátíte až někdy koncem roku. Díky čemu se to daří dřív?
„Ta prognóza byla skutečně horší, ale po operaci se stav mé nohy docela rychle zlepšoval. Při uzdravování i rekonvalescenci šlo všechno dobře a tak, jak mělo. Díky tomu jsem se mohla začít připravovat sama, hlavně po fyzické stránce jsem udělala asi maximum, co jsem v té době mohla. Teď uvidíme, jak z toho budu moci čerpat.“
* Noha už je dobrá?
„Řekla bych, že se teď znovu učím starým věcem nově. Hlavní je, že noha drží, i když pocitově třeba někdy trochu bolí z únavy. Což je však normální. Žádné vyloženě špatné stavy ani pocity s operovanou nohou naštěstí nemám.“
* A jaké pocity jste měla ve čtvrtek při obnovené zápasové premiéře, když vás diváci přivítali na hřišti velkým potleskem?
„Za to musím fanouškům moc poděkovat, byla jsem i malinko dojatá. A po pravdě dost nervózní. Říkala jsem si: hlavně teď musím dát ten servis! (směje se) Naštěstí se mi povedl, celkově byl ten můj chvilkový návrat fakt krásný, i díky spoluhráčkám a divákům. Budu ale muset zapracovat taky na zvládání nervozity hrát před tolika lidmi, čemuž jsem za poslední rok odvykla.“
* Plán je nyní takový, že budete do zápasů postupně zasahovat víc a víc?
„Asi ano. Nějakou dobu ještě budu chodit jen do zadních pozic na hřišti, potom časem už snad bude moje herní nasazení komplet.“
* Jak se vám jeví kvalita a síla současného prostějovského kolektivu?
„Myslím, že momentálně máme jeden z nejsilnějších týmů v české extralize. Hlavně díky tomu, že všechny posty máme podle mého názoru velice dobře obsazené i vyrovnané, navíc dost široký kádr. Řekla bych, že i náš kolektiv funguje výborně a celkovou kvalitou jsme na tom hodně dobře. Což musíme potvrzovat v utkáních na hřišti.“