V rámci hokejového klubu SK Prostějov 1913 je Filip Smejkal nedílnou součástí mládežnické struktury a jen těžko byste hledali někoho, kdo by měl o hráčích větší přehled. Pravidelně jej najdete na trénincích jednotlivých kategorií, kde se svými svěřenci piluje všechny možné aspekty od bruslení přes ovládání hole až po suchou přípravu.
Snaží se jim tak předat vše, co je v jeho silách. Mimo to jej těší, že se za sedm let podařilo v Prostějově vytvořit téměř rodinné prostředí, které obohacuje nejen děti, ale i trenéry a rodiče. Šéftrenér mládeže pevně věří, že tyto základy se budou i nadále prohlubovat a postupnými krůčky se dosáhne i vyšších cílů.
* Během suché přípravy jste absolvoval také řadu kempů s mládeží. Jak úspěšné byly tyto akce?
„Ano, už v červnu jsme absolvovali tradiční soustředění v Loučné nad Desnou. Musím říct, že rok od roku se to posouvá jak v zázemí, tak v našem programu. Myslím, že kluci se těší na změnu a parádně si ten čtyřdenní blok užívají. Absolvují jak tréninkové jednotky, tak například túry po krásných Jeseníkách nebo opékaní buřtů a grilování. Tímto bych chtěl všem trenérům a funkcionářům poděkovat za vždy perfektní program a spolupráci. Dále pak v srpnu probíhaly naše příměstské kempy, které už obsahují jak trénink na suchu, tak i jednotky na ledě. Ten program je pro všechny náročný, ale efektivní pro kluky a holky. Trenéři se v tomto období hodně prolínají a pomáhají si, což je parádní jak pro hráče, tak pro nás, že můžeme poznat více dětí, navzájem se obohacovat. Tyto akce hodnotím jako hodně povedené. Ještě jednou všem velké díky, a to nejen dětem, kolegům, ale také rodičům, že to svým dětem dopřejí jak finančně, tak časově.“
* Kromě tradičního náboru probíhají i různé další akce. Je něco, na co se budete chtít společně s trenéry ještě více zaměřit a co by mohlo přilákat další řadu zájemců?
„Vždy jsem říkal, že nejlepší nábor je dobrý ohlas na trénink. Kamarád kamarádovi, tatínek tatínkovi. Proto se snažíme, aby naše přípravka byla ne na posledním místě, ale na prvním. Teď například chystáme pro naše nejmenší Halloween na ledě. Momentálně jsem součástí projektu Lvíček v mateřských školách. Jedná se o pohybové aktivity pro předškolní děti a hledání talentů přímo v nich. Musím po krátké době říct, že jsem mile překvapen jak z přístupu učitelek, tak ze zápalu dětí. Děti jsou pořád děti a je jen na nás, jaké jim to uděláme. Takže plánujeme ještě v rámci klubu i jednorázové akce pro mateřské skoly, ale i třeba Dětský den nebo Mikuláše na ledě a podobně.“
* Ve většině kategorií pracujete i jako skills kouč. Zaměřujete se zhruba na stejné věci či je to u každé kategorie o nějaké jiné dovednosti?
„V první řadě musím říct, že současná generace má dovednosti mnohem na vyšší úrovni než naše. U těch nejmenších je to hlavně o bruslařské dovednosti, což je základ pro lední hokej. Tady chceme s kolegy položit základní stavební kámen. I ti nejlepší hráči v NHL denně pracují na bruslení a dovednostech. Dále pracujeme jak na vedení kotouče, tak variantách zakončení. Je to ovšem jen jeden díl do skládačky hokejisty. Moc děkuji kolegům, se kterými to řešíme a debatujeme a snad posunujeme dál. Co se týče starších kategorií, tak někdy mám pocit, že kluci vše vědí a někdy je tím můžete obtěžovat. Ale právě tady to má své místo a mělo by jít o zdokonalování dovedností. Ideální stav by byla druhá ledová plocha a tyto věci dělat nad rámec týmové přípravy. A přímo k vaší otázce: Snažíme se to dělat stejně jako s domem. Začínáme od pevných základů a postupně stavíme dál.“ (úsměv)
* Máte konkrétní cíle, jichž byste chtěl v rámci mládeže v dlouhodobějším měřítku dosáhnout? Ať už se jedná o stránku sportovní, či lidskou.
„Nejen mým, ale naším cílem je vychovávat co nejvíce sportovců a slušných lidí, potom věřím, že jsme schopni produkovat i hokejisty. Také si přeji, aby naše organizace dále jela v duch fair play a snažila se vzdělávat i rodiče a aby všichni od dětí přes trenéry až po rodiče chodili na zimák rádi a měli ten stejný cíl.“