Herně byl Martin Bureš (na snímku) určitě nejvýraznějším hráčem středečního duelu krajského poháru v Brodku u Konice, jedním vstřeleným gólem i neustálou aktivitou se podílel na postupu plumlovských fotbalistů do dalšího kola této soutěže pod hlavičkou Olomouckého KFS.

Bezprostředně po skončení zápasu sice nejprve nechtěl rozhovor pro Večerník absolvovat s tím, že je mezi mnohem zkušenějšími parťáky moc mladý. Ale po krátkém naléhání si to rychle rozmyslel a na naše otázky přece jen odpověděl.

* Vstup do střetnutí jste měli lepší, ale potom vás domácí do přestávky nečekaně přehrávali. Proč?

„Pro nás to bylo docela komplikované, chyběla spousta hráčů A-týmu a nastoupili jsme tak v sestavě doplněné kluky z ´béčka´. Prvních patnáct dvacet minut jsme hráli ještě dobře, ale potom se přizpůsobili hře domácích. A zbytek prvního poločasu byl špatný.“

* Rozhodlo vaše opětovné zlepšení po změně stran?

„Pomohl nám hlavně první vstřelený gól, po kterém to soupeř musel víc otevřít, my jsme docela rychle dali i druhou branku a pak měli až do konce spoustu možností chodit do protiútoků. Ale neřešili jsme je vůbec dobře, proto se nám nepodařilo dalšími góly rozhodnout dřív o výsledku.“

* Místo toho se z utkání ještě stalo v závěru drama, že?

„Ano. Brodek u Konice dal během chvíle krásnými střelami dvě břevna, pak snížil. A my můžeme být rádi, že jsme tady vůbec vyhráli, těsně postoupili.“

* S výkonem vašeho mužstva tedy nejste spokojený?

„Vůbec ne. Zdaleka nebyl vidět rozdíl dvou soutěží mezi soupeřem a námi, měli jsme mít větší převahu. Musíme na sobě zapracovat.“

* Jak padla vaše vedoucí branka?

„Narazil jsem si balón s Karlem Frantíkem, šel sám na gólmana a v poslední chvíli ho stihl obhodit. Vůbec jsem nevěděl, jestli budu u míče dřív než on, ale vyšlo to. Brankář mě teda při svém zákroku nechtěně kopl do holeně a hodně to bolelo, ale naštěstí je noha v pořádku, zahojí se.“

* Nakolik vážně krajský pohár vlastně berete?

„Říkali jsme si před zápasem, že rozhodně nechceme prohrát a půjdeme za postupem. I když důležitější je pro nás I.A třída, kde se konečně chceme umístit v horní polovině tabulky a ne zase skončit někde dole.“