Snad už to nejhorší mají za sebou. Během uplynulých dvou týdnů ovšem mrazivé počasí hodně zkomplikovalo život lidem žijícím na ulici. Ne každý bezdomovec ale během této zimy využil služeb Azylového centra. Jak ale Večerníku v exkluzivním rozhovoru řekl jeho ředitel Jan Kalla, v těchto případech jsou v plné permanenci terénní pracovníci, kteří jsou s bezdomovci na ulicích v každodenním kontaktu a snaží se jim jakkoliv pomoci. Během prvních měsíců nového roku pak byla kapacita zejména azylového domu vyčerpána.
* I v březnových týdnech o sobě dala nečekaně vědět tuhá zima. Zaregistrovali jste v tomto mrazivém období větší zájem o služby v Azylovém centru ze strany lidí bez domova? A jak jste tento nápor zvládali?
„Zima udeřila opravdu velká a zasáhla významně lidi žijící takzvaně na ulici. Azylové centrum je vždy připraveno těmto osobám pomoci. Každý den je v terénu sociální pracovník, který mluví se všemi lidmi, kteří někde provizorně přespávají, hovoří s nimi, sleduje jejich zdravotní stav, nabízí možnosti pomoci prostřednictvím našich služeb. Pokud je teplota pod nulou, může každý, kdo se cítí kvůli zimě v ohrožení života, využít bezplatnou službu, takzvané ‚opatření mrazy‘. Znamená to přespání na rozkládacím lůžku ve společenské místnosti. Díky spolupráci s potravinovou bankou mají klienti také zdarma pravidelný přísun potravin i drogerie.
* Už s předstihem vám před zimním obdobím pomohlo město, že?
„Jsem velmi rád, že statutární město Prostějov zrealizovalo přístavbu Azylového centra a tím umožnilo rozšíření služeb o dvanáct lůžek. Překvapilo mě, že již během ledna se tato rozšířená kapacita obsadila. Velmi mě těší zájem představitelů města, zastupitelů a všech dalších o situaci lidí, kteří mají existenční problémy. Pan primátor nám osobně přivezl zimní bundy, které jsou velmi teplé a byly během chvilky rozebrány. Naše pomoc se netýká jen jednotlivců, letos je to deset let od vzniku služby Addar – azylový dům pro děti a rodiče, kde jsme za tu dobu pomohli téměř dvěma stovkám maminek a násobnému počtu dětí z Prostějova a okolí v jejich tíživé situaci.“
* V mrazivých dnech bylo ale stále vidět dost bezdomovců v ulicích Prostějova, kteří vašich služeb nechtějí využít. Čím si to vysvětlujete?
„Není to úplně tak. Víceméně všichni, kteří jsou venku, alespoň využijí pomoci terénního sociálního pracovníka, dost jich v těchto dnech využilo i služeb noclehárny či denního centra. Ale přístup některých jednotlivců, kteří odmítají opustit své provizorní příbytky, kde bez topení přežívají, a přitom mohou využít již zmíněné ‚opatření mrazy‘, nás mrzí. Tam se musíme smířit s tím, že je každodenně monitorujeme za účelem ochrany jejich života a neustále trpělivě nabízíme bezplatnou pomoc. Zdá se to neuvěřitelné, ale někteří lidé nám řeknou, že to nějak přečkají nebo že prostě zmrznou. K využití našich služeb se je všemožně snažíme přimět, nemůžeme k tomu ale nikoho nutit.“
* Máte představu, kde aktuálně bezdomovci v Prostějově přežívají, kde přespávají?
„Ano, terénní pracovník má tyto lidi velice úzce podchycené, zná místa, kde se vyskytují či přespávají. Mezi jeho činnosti patří také depistáž – hledání nových míst či osob v terénu. Těch míst, kde mohou přebývat, již mnoho není, na druhou stranu téměř vždy je to spojeno s nedovoleným záborem, toto však není v naší kompetenci řešit. Naším cílem je, aby měli informace o možnosti využití našich služeb, z nichž spousta je poskytována bezplatně, a aby je co nejvíce lidí takzvaně z venku využilo, což se nám daří.“
* Jak moc je pro bezdomovce v současných dnech nebezpečné přežívat na ulici?
„Nebezpečné je to z hlediska zimy a jejich stavu. Mnoho z nich má podlomené zdraví a je rozdíl, jestli v těchto mrazech přežívá na ulici třicetiletý relativně zdravý muž, nebo šedesátiletá nemocná žena. V poslední době zaznamenávám velkou míru solidarity a soucítění s těmito lidmi. V konkrétním případě vím o tom, že jedné ženě bez domova a bez prostředků pravidelně každý den určití lidé nosí jídlo a pití.“
