S průměrem deseti minut na zápas zakončil sezónu Erik Klepač, jeden z mladíků v kádru BK Olomoucko. V právě skončeném ročníku opravdu poprvé pořádně ochutnal elitní českou soutěž a naznačil, že má před sebou zajímavou budoucnost. Dokázal si zvyknout na vyšší tempo a pral se o své místo v ligovém kádru. „Mladí kluci letos dostali prostor, i já se snažil využít minuty na palubovce co nejlépe,“ konstatoval po sezóně Klepač.
* V závěru sezóny jste odehráli tři zápasy v rychlém sledu. Jaké byly?
„Myslím, že jsme na konci soutěžního ročníku hráli docela dobré zápasy. Neměli jsme co ztratit, proto byla naše hra klidná. Dařilo se nám držet vyrovnané skóre, chyběla troška štěstí a některé výsledky mohly být lepší.“
* V posledních dvou jste už ale neměli šanci postoupit do předkola play-off. Neměli jste problém s motivací?
„To ani ne. Chceme se ukázat, přesvědčit okolí, že s námi musí počítat. To je dostatečná motivace, abychom se snažili podat co nejlepší výkon a hrát vyrovnané zápasy se zkušenějšími soupeři.“
* Nebylo to svazující?
„Vlastně spíše naopak. Když bylo rozhodnuto, že nemůžeme postoupit, hráli jsme uvolněně. Nic nás netížilo, mohli jsme jen překvapit. Pro nás mladé je dobře, že dostáváme minuty na palubovce a je na nás, abychom je dokázali využít.“
* V některých zápasech jste hráli v užší rotaci. Nechyběly vám v koncovkách síly?
„Možná ano, ale spíš šlo o shodu různých drobností. Někdy měli naši pivoti rychle problémy s fauly, jindy se někdo v týmu soupeře rozstřílel. Třeba jako Pavel Slezák v zápase s Tury. Ale i to jsou zkušenosti, které se budou v dalších letech hodit.“
