Kandidátka na předsedu Olomouckého krajského fotbalového svazu nesla pouze jediné jméno. Daniel Vitonský (na snímku) je v současné době krajským zastupitelem i místostarostou Hranic na Moravě, k fotbalu měl vždycky blízko. Hrál jej od dětství až do mužských kategorií, jenže vinou zranění musel v brzkém věku s aktivní kariérou skončit. A tak se vydal na dráhu rozhodčího a působil na okresní i krajské úrovni. V roce 2006 se také pustil do trénování mládeže ve svých rodných Hranicích, kde působí dodnes. Kromě trenéřiny se zde věnuje také práci funkcionáře a už třetím rokem je předsedou klubu. Na volební krajské valné hromadě v Olomouci dostal plnou důvěru zástupců svazů i klubů a byl jednohlasně zvolen.

* Kdy přišel první impuls a vy jste začal uvažovat o kandidatuře? Byl jste někým přímo osloven?

„Na začátku jsem byl osloven zástupci částí klubů v okolí mého regionu a první myšlenky na kandidaturu se zrodily zhruba před třemi měsíci. Určujícím pro mě určitě bylo vědomí, že by mi práce pro fotbal dávala smysl. Také jsem registroval, že se po aféře okolo Romana Berbra ve fotbale dávají věci do pohybu a že bych rád přispěl k tomu, aby se fotbal obrátil k lepšímu.“

* Funkce se ujímáte v období, jaké fotbal nepamatuje. Vinou pandemie amatéři téměř celý rok stáli. Hrála i tahle skutečnost roli ve vašem rozhodování?

„Určitě to hrálo svou roli. Nejen fotbal, ale sport obecně se snad už co nevidět částečně rozvolní a jistě bude důležité, aby vše potřebné řešili ti, kteří k tomu mají blízko. Když to vezmu z klubového hlediska, tak v Hranicích máme mládežnických kategorií opravdu hodně. A i když hrajeme vyšší soutěže než ty krajské a okresní, snažíme se s menšími kluby co nejvíce spolupracovat, protože bez nich fotbal nikdy dělat nepůjde. Proto bude nyní opravdu důležité, aby kluby z vedení nejen kraje, ale i okresů cítily podporu a důvěru, kterou budou obzvlášť nyní potřebovat.“

* Máte hráčské, trenérské, rozhodcovské i funkcionářské zkušenosti. Považujete jako výhodu, že i z vlastních zkušeností patrně víte, na čem a na kterých věcech je potřeba pracovat?

„Považuji to za určitou výhodu, ale svým způsobem se z toho může stát také nevýhoda, člověk by tak trochu mohl trpět provozní slepotou. Nejvíc jsem se samozřejmě ohřál v hráčském a následně trenérském prostředí, kde jsem s mládeží pracoval od přípravek po dorostence. V mužském fotbale mi trenérské zkušenosti vynahradila funkcionářská práce, jako předseda klubu pravidelně jednám a řeším vše potřebné s lodivody mužů. Ať už v jakékoliv roli jsem mnohokrát samozřejmě kroutil hlavou, proč se něco děje právě takovým způsobem. Teď si třeba sám uvědomím, že to opravdu jinak nešlo nebo že to naopak jinak udělat jde a pokusím se to změnit.“

* Ve volbách jste byl jediným kandidátem na předsedu. Překvapilo vás to?

„Ve finále mě to ani nepřekvapilo, abych se přiznal. Samozřejmě jsme měli nějaké zvěsti o tom, že se rýsovala i kandidatura někoho jiného, ale myslím si, že potom, co byla znát stále větší podpora napříč kluby v krajích, tak zmíněný protikandidát zřejmě naznal, že by to asi nemělo cenu. Určitě to však neberu tak, že by to bylo nějaké jednoduché. Mluvil jsem s řadou klubů, o spoustě věcí jsme debatovali. Také je potřeba si uvědomit, že se jedná o práci ve volném čase, za kterou nikdo z nás nebere plat, navíc jsme si o tu práci řekli v nelehké době. O to více si vážím důvěry, kterou jsem dostal.“

* Během svého projevu jste také zmínil i kandidáty do výkonného výboru, řešili jste tuto spolupráci dopředu nebo až po ukončení kandidátek?

„O tomhle jsme jednali už dopředu. Tam samozřejmě každý okresní fotbalový svaz i kluby řešily, jaké pošlou kandidáty. Kandidáti do výkonného výboru i tak trochu rozhodovali o tom, zda vůbec do toho opravdu půjdu i já. Potřeboval jsem také vědět, zda v něm budou lidé, se kterými bych chtěl osobně spolupracovat. Za vedení výkonného výboru jsem rád, myslím si, že tady jsou lidé, kteří mají fotbalu co dát.“

* Už jste rozebíral s vašimi kolegy, kdo bude mít co na starost?

„Už jsme to řešili, měli jsme první výkonný výbor. Tam jsme si předběžně rozdělili, kdo bude garantem určitých komisí, a také jsme řešili jména předsedů určitých komisí. Ti od nás nyní dostanou důvěru, aby si vybrali své potenciální spolupracovníky, které jsme schválili na další schůzi, abychom to měli vše kompletní a mohli se věnovat další práci.“

* Když se vrátíme k bývalému vedení. Na co v jeho práci byste rád navázal?

„Jsou tam velmi dobře nastavené nadační fondy. Na té bázi funguje velmi dobře například dotace pro akademie. Pak je tam i další velmi dobře navázaná spolupráce s Olomouckým krajem, kde také funguje velmi dobrá finanční podpora. Budeme se snažit teď udělat maximum, aby ty částky i nadále rostly a vytvořily tím pro kluby určitou podporu. Protože si všichni jistě uvědomujeme, že peněz nyní bude málo. Tady vidím velkou úlohu veřejné správy i samosprávy. Tak jak mají nyní firmy problémy, tak samozřejmě budou mít problémy i se sponzoringem, takže z tohoto pohledu to pro kluby bude zřejmě znamenat znatelný úbytek financí.“

* A co byste naopak rád změnil?

„Dříve mi přišlo, že to bylo až příliš uzavřené a trošku tomu chyběla komunikace směrem ke klubům v globálním měřítku. Teď to tak možná také vyplynulo i ze zájmu klubů vůči volbám, ať už probíhaly kdekoliv. Určitě se tak budeme snažit co nejvíce s kluby jednat. Už teď jsme vlastně oslovili nejen okresní fotbalové svazy, ale také kluby na krajské úrovni, aby nám navrhly své případné kandidáty na členy i vedení jednotlivých komisí. Nechceme to jen dělat od stolu. Doufám, že zájem přijde a budeme moci vybírat z kvalitních kandidátů, kteří budou chtít fotbalu pomáhat.“

* Pokud byste měl vypíchnout určité cíle a body, kterých byste rád za tohle volební období docílil, jaké by to byly?

„Největší problémem je jednoznačně mládež, a to už nejen na těch malých vesnicích. Mnohdy jsou oddíly rády za každou ruku, nohu, která vůbec hraje. Prioritou tak bude vymyslet, jak děti ke sportu přilákat, aby je bavil a chodily na hřiště s nadšením a pravidelně. Projektů je nyní rozběhlá spousta. Některé jsou zatím v pilotním módu jako například v Praze, kde probíhá projekt chození trenérů do škol. V tomto ohledu bychom se určitě mohli zapojit i my a snažit se děti ke sportu přitáhnout. Dalším nedostatkem, který vnímám, je nedostatek trenérů, především těch kvalifikovaných. K tomu bychom tak chtěli určitě více zpřístupnit různé trenérské kurzy a školení. Ono je sice hezké, že se najdou obětaví tatínci, kteří s dětmi pracují, ale to určité vzdělání by tam zkrátka vždy mělo být.“

* Jakým způsobem však trenéry k tomu vzdělávání přimět?

„K tomuto vlastně i dlouhodobě směřuje Fotbalová asociace. Ať už se dnes jedná o jakoukoliv soutěž, tak je nastavené určité minimum, které daný trenér musí mít splněno, aby vůbec mohl trénovat. Mnohdy však narážíme na problémy s kurzy, které bývají pro někoho časově nedostupné nebo naopak časově či finančně náročné. A tam také vidím cestu, jak tomu pomoct. Finančně k trenérským licencím pomáhá i Olomoucký kraj, hradí polovinu. Tam vidím prostor i pro další pomoc, kterou bychom mohli zavést, protože kromě nejnižší C licence už se bavíme o částkách, které jsou pro rekreační trenéry na zvážení, zda do toho půjdou. Kromě financí je to také právě i časová náročnost plus dojíždění do Olomouce, a to zkrátka s pracovním vytížením není pro ně jednoduché.“

* Kromě pandemie zasáhla fotbal také nejedna korupční aféra. A důvěra veřejnosti vzala za své…. Jak ji podle vašeho názoru získat zpět?

„Jedině tím, že se zase vrátíme co nejdříve na hřiště a budeme pro fotbal dělat maximum. Já nechci říkat nějaké klišé, jako že musíme to či ono dělat lépe. Třeba z geografického hlediska se Morava těm největším skandálům poslední doby relativně vyhnula. Nechci to samozřejmě v žádném případě bagatelizovat a svádět to pouze na Čechy, ale největší potíže byly právě spíše tam. Taky se domnívám, že nemá smysl se k tomu neustále vracet. Někde se toho příliš nezměnilo, někde zase přišli noví lidé. Hlavní je, aby to všichni dělali s dobrým úmyslem pro fotbal.“

* Co volby FAČR? Vy sám jste podporovatelem některého z fotbalových hnutí, která se v poslední době objevila?

„Nejsem na žádné straně a určitě nevyhraněný. Nyní mě bude hlavně zajímat od všech kandidátů, jaké mají vize a plány. Jakým směrem a způsobem budou chtít nadále směřovat fotbal. Podle toho si uděláme nějaký obrázek a dojdeme k rozhodnutí, koho vlastně budeme podporovat. Pevně věřím, že i v tomto budeme určitě diskutovat nejen s okresními fotbalovými svazy, ale také s kluby a že najdeme shodu, koho bychom jako celý kraj podpořili.“