Je jedním z posledních dvou strážníků, kteří k prostějovské městské policii nastoupili hned po jejím obnovení v roce 1991. V srpnu tohoto roku to tedy bude rovných třicet let služby. Libor Šebestík (na snímku) se navíc stal o pět let později zástupcem ředitele městské policie a tak po dlouhých letech služby nebylo divu, že se přihlásil do výběrového řízení na přímo vedoucí post. V něm uspěl a po schválení zastupitelstvem se stal od 20. dubna nástupcem Jana Nagyho. V plánu má několik změn, mezi jeho hlavní úkoly bude například patřit omlazení současného kolektivu prostějovských strážníků.

 

* Vzpomenete si ještě na začátky vzniku městské policie v Prostějově?

„Velice dobře. (úsměv) Nastoupilo nás tehdy devět a z tohoto základního kádru jsme tady dodnes vydrželi pouze dva. Tím druhým je současný velitel směny Petr Studený. Ostatní v průběhu let již odešli ať už k Policii České republiky, k armádě, či podobně. Začátky byly hodně hektické, protože tenkrát po roce 1989 vlastně nikdo přesně nevěděl, co se v zemi bude dít. Státní policie se teprve reformovala ze Sboru národní bezpečnosti a k tomu sílila potřeba obecních policií. Teprve v letech 1991 až 1995 se situace stabilizovala.“

* Proč vlastně dva roky po revoluci vznikly městské policie?

„Na začátku vás musím trochu opravit, nešlo o vznik, ale o obnovení činnosti! Městská policie existovala v Československu až do roku 1949, tyto bezpečnostní složky byly zrušeny až s nástupem Klementa Gottwalda. A do let 1964 až 1968 neměla města a obce vůbec žádný nástroj k zabezpečení veřejného pořádku. Teprve na konci šedesátých let minulého století ve městech přišli na to, že by něco takového znovu potřebovali. Byli zřízeni něco jako okrskoví strážníci, kteří nosili šedivé uniformy a hlídali běžný pořádek. Pamětníci si určitě vzpomenou, že se jim říkalo ‚šedí vlci‘, oficiálně to byla Inspekce veřejného pořádku. Většinou to byli vysloužilí policisté, kteří pak vykonávali pochůzkovou službu pod tehdejšími národními výbory. Chtěl jsem tím jen říci, že zatímco někteří si dodnes myslí, že vznik městských policií po listopadu 1989 byl nějakou novinkou, tak to není vůbec pravda. A právě od roku 1990 vznikala velká potřeba ve všech městech činnost městské policie obnovit.“

* Osobně jste do řad strážníků v Prostějově nastoupil hned při obnovení sboru 1. srpna 1991. Tušil jste v tu chvíli, že v jeho řadách vydržíte třicet let?

„To jsem určitě nečekal, ale tak nějak to vyplynulo ze situace. Práce je tady hodně zajímavá a stejně zajímavé je také pozorovat, jak se vyvíjí technika a vůbec celé naše vybavení. Představte si, že až do roku 1995 se tady všechno psalo na psacích strojích nebo ručně, teprve poté jsme obdrželi první počítač a začaly se zde tvořit sítě. Byli jsme propojeni s magistrátem a od roku 2000 se řešila také napojení na státní registry a během posledních dvou let jsme byli vybaveni i tablety, které strážníci nosí i na pochůzkovou službu a mohou se tak přímo při výkonu služby dostat například do registru vozidel a podobně. Naše hlídky si dnes mohou vylustrovat každého občana při běžných kontrolách. Dnes máme umožněn i vstup do registru obyvatel. Technika se za uplynulých třicet let úplně změnila a já osobně jsem u těchto změn byl. A jsem tomu rád.“

* Co všechno se u městské policie za tu dobu ještě změnilo?

„Tak hlavně lidé okolo, kolektiv se rapidně rozrostl a dnes u prostějovské městské policie působí na šest desítek strážníků. Velkou změnou bylo zřízení okrskové služby, což je naprosto super věc. Okrskoví strážníci totiž mají přímý kontakt s občany, což vítají zejména senioři. A my tak máme rovněž daleko přesnější informace z daného místa, než kdyby nám lidé jen telefonovali a složitě věc vysvětlovali. O změnách v počítačových technologiích jsem už hovořil, ale stejně progresivně se vyvíjelo naše vybavení týkající se služebních vozidel, výstroje i výzbroje. Jen tak pro zajímavost, před třiceti lety, když strážník nechal na vozidle po vypnutí motoru zapnuté majáky, s jistotou během pár desítek minut byla vybitá baterie. To už dnes není možné díky speciálnímu vybavení.“

* Jako zástupce ředitele jste poslední rok vlastně prostějovským strážníkům už šéfoval. Jaké to bylo pro vás období?

„Je to tak, Jan Nagy byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti, takže zhruba od března loňského roku jsem jej zastupoval na sto procent. A můžu vám říct, že jsem spadl přímo do začátku pandemie covid-19, kdy tehdy jen málokdo věděl, co bude všechno následovat a co za opatření bude potřeba udělat. To bylo velice náročné. Ale nakonec jsme to v průběhu dalších měsíců ve spolupráci s vedením města zvládli.“

* Jaká byla vůbec vaše osobní spolupráce s exředitelem Nagym?

„Určitě dobrá. Jan Nagy vnesl před jednadvaceti lety do městské policie nové myšlenky a právě jeho zásluhou byla v Prostějově zřízena okrsková služba. Měl velkou zásluhu také na rozvoji kamerového systému v Prostějově, při jehož dalším vývoji mi pak dal volnou ruku a já pokračoval v jeho práci. A troufnu si tvrdit, že dnes máme v Prostějově jeden z nejmodernějších kamerových systémů v republice. Letos máme ještě modernizovat pět kamer. Také jsme v roce 2000 začínali připravovat projekty prevence kriminality, mimo jiné i na dotace pro kamerové systémy.“

* Když na začátku letošního roku oznámil, že končí ve funkci ředitele a odchází do důchodu, bylo to pro vás překvapení?

„Přiznám se, že mě s tím hodně překvapil... Zhruba v listopadu loňského roku byl ještě rozhodnutý obnovit si zkoušky potřebné pro vedoucí funkci. No ale pak v lednu oznámil, že ze zdravotních a rodinných důvodů odejde. Ale chápal jsem ho, poslední rok měl jisté zdravotní potíže a byl i v nemocnici. Navíc měl k odchodu do důchodu už i věk.“

* Váhal jste nad tím, zda se přihlásit do konkurzu na nového ředitele?

„Nebylo to automatické a přiznám se, že jsem o tom dlouho přemýšlel. Uvědomoval jsem si, jak to bude náročné. Zejména dalšího půl roku, než bude jmenován můj případný zástupce. Opravdu to nebyla jednoduchá volba, ale na druhé straně jsem chtěl zúročit své zkušenosti.“

* Jaké byly vaše první dny ve funkci ředitele Městské policie Prostějov?

„Nebyla to pro mě až tak velká změna, takže se cítím v pohodě. Musel jsem hned na začátku řešit nějaké personální změny v přesunech pracovníků, zejména co se týká zahájení projektu měření rychlosti vozidel v Prostějově, taky výběr nového okrskového strážníka.“

* Když jsme u těch personálních věcí, věkový průměr strážníků je 45 let. Co s tím hodláte dělat?

„Věkový průměr bude aktuálně asi ještě o nějaký ten rok vyšší... (pousměje se) Ano, je to obrovský problém a přiznám se, že v tuto chvíli vám nedokáži říct, co s tím. Samozřejmě už několik let usilujeme o omlazení kolektivu a vypsali jsme hned několik výběrových řízení. Buďto se ale nepřihlásí vůbec nikdo, nebo jeden, maximálně dva zájemci. Mnozí zájemci pak v průběhu posledních let ‚pohořeli‘ u psychotestů, ale hlavně u testů tělesné zdatnosti. Navíc dnes se už nechodí na vojnu, takže v mládí si lidé nevytvoří žádný vztah k bezpečnostním složkám, služební disciplíně a podobně. A o tělesné kondici ani nemluvím. Myslím si, že o práci strážníka není mezi lidmi zájem i z jiných důvodů. Jedná se o stresovou záležitost, z dvanáctihodinové služby jste deset hodin venku v ulicích, vyjíždíte ke složitým zásahům i v noci, a navíc vidina odchodu do důchodu v 65 letech není také lákavá. Těch příčin je víc a bude to velmi těžký úkol někoho přitáhnout. Osobně si myslím, že o práci strážníka bude zase větší zájem ve chvíli, kdy se zvýší nezaměstnanost.“

* Nemůže nějak pomoci stát?

„Stát nebo ministr vnitra si na městskou policii vzpomenou jen v případě, když něco potřebují. Viz koronavirová krize, při které jsme často pomáhali Policii ČR při zajišťování veřejného pořádku, protože ta plnila jiné úkoly státu. V tu dobu bylo řešení veřejného pořádku ve městech zejména na obecních a městských policiích. Nicméně spolupráce se všemi složkami IZS v době covidové krize byla na velice dobré úrovni.“

* Zmínil jste obnovení měření rychlosti vozidel v Prostějově. Vy jste pro, aby se měřilo?

„Jednoznačně! A dodnes lituji, že tenkrát před deseti lety bylo měření rychlosti v Prostějově kvůli legislativním nedostatkům zrušeno. Teď už se nic protizákonného stát nemůže, žádná soukromá společnost se k datům a osobním údajům přestupců dostat nemůže. Měření rychlosti je vzhledem k chování mnoha řidičů potřebné a z bezpečnostního hlediska i nutné. A jak říkal na jednání zastupitelstva vedoucí územního odboru prostějovské policie plukovník Adam, kdyby radary zachránily jediný lidský život, pak mají obrovský smysl.“

* Budete chtít ve své funkci dělat něco jinak než váš předchůdce Jan Nagy?

„Já jsem podřízen primátorovi města, takže když budu usilovat o některé změny, musím to samozřejmě nejdříve prodiskutovat s ním. Obecně vzato bych ale chtěl více spolupracovat s médii, protože prezentace prostějovské městské policie se mi zdá chabá. Sice jsme hodně zapracovali na internetových stránkách a zásluhou preventisty městské policie Petra Zapletala na nich každý den zveřejňujeme nějaké novinky, ale rozsah prezentace bych si představoval mnohem větší. Rád bych pokračoval v preventivních programech, které děláme velice kvalitně. Rozvíjet chci výbornou spolupráci se všemi složkami integrovaného záchranného systému. A udělám všechno pro to, aby Prostějov zůstal jedním z nejbezpečnějších měst v republice.“

 

LIBOR ŠEBESTÍK

* narodil se 30. března 1967 v Prostějově

* je ženatý, má dvě dospělé děti

* maturoval na Střední elektrotechnické škole v Blansku, další maturitu má ze Střední elektrotechnické školy v Olomouci

* úspěšně absolvoval Vysokou školu Univerzity Palackého v Olomouci, má doktorát z oboru vzdělávání a výcviku strážníků obecních policií a v loňském roce dokončil bakalářské studium na Policejní akademii v Praze

* desetkrát absolvoval zkoušky způsobilosti strážníka městské policie před komisí ministerstva vnitra

* po maturitě nastoupil do olomoucké firmy zabezpečující technický servis

* působil také v počátcích kabelové televize v Prostějově a Olomouci

* dne 1. srpna 1991 nastoupil k Městské policii Prostějov, od roku 1996 byl zástupcem ředitele

* po úspěšném absolvování výběrového řízení jej v úterý 20. dubna 2021 prostějovské zastupitelstvo schválilo do funkce ředitele MP Prostějov

* mezi jeho koníčky patři sportovní létání, od roku 1984 je členem Aeroklubu Prostějov

* baví jej dále elektronika, počítače, věnuje se turistice, četbě, sledováním sci-fi filmů a sám prý píše povídky

zajímavost: jeho vzdělání je vskutku na úrovni, podle vlastních slov strávil více jak 22 let studiem na různých školách...