U příležitosti konce soutěžního ročníku 2020/2021 jsme k jednomu stolu zasedli s předsedou druholigového 1.SK Prostějov Františkem Jurou (na snímku), abychom probrali nejen všechna aktuální témata kolem klubu, jeho oznámenou kandidaturu do vedení FAČR, ale i plány do budoucna. Zatímco v úvodním díle, který jste mohli najít v minulém vydání Večerníku, byla řeč zejména o chodu „A“-mužstva a vynikajícím třetím místě, tentokrát jsme se zaměřili na zákulisí. Zjišťovali jsme ekonomickou kondici, situaci kolem výstavby stadionu i celkového chodu klubu a zahráli si na „co by kdyby“ aneb co by se stalo, pokud by eskáčko někdy dosáhlo na vysněný postup do Fortuna:ligy. Neopomněli jsme ani na mládež a její nelichotivou situaci. Na druhou stranu se mladí fotbalisté mohou již brzy těšit na nové zázemí.

 

* Skončíte na třetím místě F:NL, což je zcela jistě výborný výsledek. Před pár týdny se ale začalo nahlas mluvit i o možnosti usilovat o postup do nejvyšší soutěže. Je to skutečně reálná myšlenka?

„Já už jsem to říkal několikrát a budu se tedy opakovat, ale mým velkým snem je zahrát si s Prostějovem první ligu! Už když jsme před třinácti lety začínali s obrodou prostějovské kopané po pádu SK LeRK, měl jsem před sebou tuto vidinu. Nikdy jsem si nekladl malé cíle, ale současně jsem vždy stál nohama na zemi a šli jsme pěkně postupně. Vlastně až z nejnižší soutěže, okresní třetí třídy. Svým spolupracovníkům, s nimiž to táhnu až na výjimky celou dobu, jsem už tehdy říkal, že tady jednou budeme hrát ligu. Když to nyní nabralo jisté obrysy, tak jsme si na to s úsměvem vzpomněli… Poprvé jsem ale slyšel, že to myslím vážně. Ano, myslím to celou dobu vážně a je to můj velký sen. Jednou bychom chtěli hrát o postup a nebo alespoň bojovat o baráž. Je to náš cíl, k němuž vše směřujeme.“

* Co k tomu chybí? Kromě sportovního úspěchu na hřišti samozřejmě...

„Už jsme mluvili o zázemí a každý ví, jak na tom jsme. Na druhou stranu se situace pořád vyvíjí, zlepšuje, jdeme dopředu. Je ale všem jasné, že stánek SCM Za Místním nádražím licenční podmínky LFA pro účast v nejvyšší soutěži nesplňuje.“

* Vy jste se už ale o účast ve Fortuna:lize přihlásili!

„Sportovně se dařilo, pohybovali jsme se na špici tabulky a svaz nás vyzval, jak bychom postupovali v případě, kdybychom skončili na postupové příčce. Vzhledem k tomu, že kdyby to skutečně vyšlo, chtěli jsme mít alespoň možnost o tom přemýšlet. Nechtěli jsme tu šanci zavrhnout ještě dřív, než by teoreticky vůbec nastala. Proto jsme tehdy ke konci března na FAČR nahlásili, že v případě možnosti postupu zahajujeme jednání s SK Sigma Olomouc, resp. statutárním městem jakožto vlastníkem stadionu o variantě hrát své domácí zápasy na jejich stadionu. To byla prvotní podmínka, vše ostatní by se samozřejmě muselo podrobit serióznějším analýzám.

* Bylo by pro vás jako velkého zdejšího patriota zajímavé hrát první ligu, ale mimo Prostějov? Mělo by to smysl?

„Postoupit do nejvyšší soutěže je vždy obrovská prestiž nejen pro klub, ale i pro celé město. Musím tak upřímně říct, že hrát někde jinde jsem nikdy nechtěl. Vždycky jsem si říkal, že ty moje sny, které mám více jak dvacet let, jsou postaveny na tom, že bychom hráli jedině v Prostějově. Pokud to však člověk bere pragmaticky, tak je velmi těžké, kdyby se to sportovně povedlo, říct, že to nechceme a jdeme od toho. Uměl bych si tedy představit, že bychom rok hráli v Olomouci a mezitím jsme všichni napnuli síly tak, abychom zdejší stadion zvládli zrekonstruovat a za rok se mohli vrátit. A když budu úplně upřímný, můj sen je ještě trochu jiný, a to hrát první ligu na ‚Želízkách´!“

* Co vůbec chybí stánku SCM Za Místním nádražím, kde momentálně 1.SK působí, aby jej LFA případně schválila i pro nejvyšší soutěž?

„V první řadě je to kapacita. Kluby ve Fortuna:lize musí mít minimální počet tři a půl tisíce diváků na sezení a další tisícovku na stání. S tím souvisí i více parkovacích ploch, dále je třeba mít vyhřívaný trávník a umělé osvětlení. To jsou všechno ale záležitosti, které se dají za rok stihnout. Primárně je nyní třeba přistavět hlavní tribunu, kam se v rámci studie nyní vejde dvanáct set lidí, s novým, rozšířeným zázemím.“

* Kolik to všechno bude stát?

„Rekonstrukce v podobě, o jaké se bavíme, by přišla na sto dvacet až sto padesát milionů korun.“

* Zmínil jste sen o rekonstrukci stadionu ve Sportovní ulici, čímž se dlouhodobě netajíte. Obě akce ale uskutečnit zřejmě nepůjde, už jste tedy obrátil pozornost na bývalé „ópéčko“?

„Velice bych si přál opravit ‚Želízka´ a vidět tam zase fotbalový zápas. Možná nejvíc z celého Prostějova. (smích) Bohužel situace v tomto směru je stále neměnná a realita neúprosná. A zatímco v případě areálu SCM se bavíme o něco víc jak o sto dvaceti milionech, v případě zchátralého objektu ve Sportovní ulice by šlo minimálně o tři sta padesát milionů. A ještě k tomu ten stadion není náš… Navíc je třeba říct, že osobně musím uvažovat nejen jako předseda klubu, ale i jako primátor. Město má před sebou mnohem více priorit, na které je třeba brát zřetel.“

* Snaha o získání objektu ve Sportovní ulici do majetku města už tedy pominula?

„Ne. I když bychom došli ke shodě a stadion Za Místním nádražím se zmodernizoval, tak pořád by bylo dobré získat objekt ve Sportovní ulici do vlastnictví a mít jej třeba jako zálohu na sportoviště. Třeba za pět až deset let bude situace jiná a byla by škoda o takové místo přijít. Neuzavíral bych to, pořád vidím světélko na konci tunelu. (úsměv) Člověk musí mít štěstí i na správnou chvíli. A hodně mě mrzí, že náš sortovní vzestup se nepotkal s lepším obdobím pro investice. Přece jen nás nyní čekají složité měsíce a roky.“

* Dala by se pro eskáčko Fortuna:liga vůbec unést?

„Sportovně jsme schopni hrát po určitém doplnění i v nejvyšší soutěži důstojnou roli. Vždycky to tak je, že minimálně sezónu, ne-li dvě, to správně nastavené mužstvo těží z určité euforie a hráči předvádějí nadstandardní výkony. Proto si myslím, že by se dala první liga odehrát s rozumným rozpočtem našich možností. Dlouhodobě už je to však jiná. A my samozřejmě asi nikdy nebudeme mít stamilionové rozpočty, jako mají některé týmy ve Fortuna:lize... Osobně jsem jednal s některými firmami, které v případě možnosti sportovního úspěchu vyjádřily určitou ochotu pomoci a navýšit svůj příspěvek, případně stát se novým partnerem. Bavíme se o tom ale v určitém horizontu let, ne teď nebo za rok.“

* Jak je na tom vlastně nyní klub po ekonomické stránce? Museli jste v končícím ročníku 2020/2021 snižovat rozpočet?

„Covid-19 a s ním související opatření nás samozřejmě postihly. Celý rozpočet klubu jsme museli snížit asi o jednu třetinu. Není to jednoduché, ale považuji za naši povinnost udržet klub v chodu i v těchto ztížených podmínkách. Nevěděli jsme, jak to všechno dopadne, ale zdá se, že celou sezónu zvládneme.“

* Na kolik vás přijde koronavirové testování?

„Už je to milion a půl! Já jen doufám, že svoji roli splní Národní sportovní agentura, od níž by alespoň částečně měly přijít v rámci covidového programu nějaké prostředky zpět. Nechci říct, že s těmi penězi počítáme, ale bylo by obrovské zklamání, kdyby tomu tak nebylo. Máme za sebou další sezónu takřka bez diváků a s nižším plněním od partnerů, což se na ekonomice musí logicky projevit.“

* Zmínil jste snížené platy, jak jste tuto otázku vyřešili v eskáčku?

„Samozřejmě jsme museli sáhnout i k tomuto kroku, ekonomika je neúprosná. Z celkového rozpočtu činí snížení na mzdách půldruhého milionu korun, což je dvacet procent. Není to nic populárního, zvláště když se mužstvu daří a plní naše představy. Ale prožíváme skutečně mimořádně složité období a nemůžeme se tvářit, že se to fotbalu nedotýká. Opakuji, klub musíme udržet ekonomicky v chodu.“

* Souhlasili všichni hráči, nebo jste narazili na odpor?

„Většina hráčů souhlasila bez velkého váhání, s některými jsme museli komunikovat déle a vysvětlovat aktuální situaci. Pro nikoho to není jednoduché a já děkuji všem hráčům i dalším kolegům v klubu, že jsme našli řešení přijatelné pro každého. I v tomto je vidět, že parta je dobrá, má zdravého ducha a mančaft drží při sobě. Dobrou práci odvedli Láďa Dudík a Tomáš Čepa, kteří na těch smlouvách pracovali.“

* V zimním období jste ani příliš neposilovali. Byl to záměr, nebo je na vině covid-19?

„V tomto případě s tím covid neměl co dělat, byl to jednoznačně náš záměr. Tým jsme na podzim postavili nový a držíme jej pohromadě. Kvalitu rozhodně má. Doplňujeme jej o naše odchovance, kteří se postupně seznamují s atmosférou našeho áčka a získávají první zkušenosti se druhou ligou.“

* Byla řeč o firmách. Který ze sponzorů musel svoji podporu přerušit?

„Žádný partner od nás neodešel, nicméně v řadě případů museli snížit plnění, které nám poskytují. Sami mají problémy s výpadky příjmů. Postupně s nimi jednáme o možnosti, že by se vrátili k původně dohodnutým částkám. Věřím, že se to alespoň části z nich podaří, protože by nám to moc pomohlo.“

* Vidíte vůbec cestu, jak klub v této těžké době ufinancovat?

„Je to mimořádně složité. V tomto náročném období musím zmínit partnery ze samosprávy, jak statutární město Prostějov, tak Olomoucký kraj nám hodně pomáhají. Oběma zastupitelstvům patří moje poděkování za celý klub. I díky nim můžeme pokračovat v naší práci.“

* Zapomenout bychom neměli ani na mládež. Věříte, že se vám ji podaří vrátit zpět na obdobnou úroveň, jakou měla před nástupem koronavirové pandemie?

„Z toho mám největší obavy... A je to pro mě i jedno z největších zklamání. Pandemie přinesla spoustu neštěstí, ale v rámci sportu je skutečně největší tragédií, že děti nemohly tak dlouho trénovat. Je to obrovská chyba a totální selhání systému. Nechápu, že jsme mládež ke sportování nepustili daleko dříve. V eskáčku máme třináct družstev, a když to vezmu, jak to v životě chodí, tak více jak polovina má fotbal ráda, ale spousta chodí, protože si to přejí rodiče nebo prarodiče. A z nich se dost už ke sportu asi nevrátí. Bude to problém pro celou generaci, protože víme, co všechno sport člověku přináší.“

* Je čistě ze sportovního hlediska letošní sezóna odpískaná, nebo by se mohly hrát alespoň přátelské turnaje?

„Dle aktuálních zpráv se začíná a něco by se tak mohlo stihnout odehrát. Samozřejmě nás pak blokují letní prázdniny, rodiny budou odjíždět na dovolené, děti na tábory. Ale cílem je zkusit naplánovat co nejvíce zápasů.“

* Zázemí pro mládež se v Prostějově zlepšuje. Je tomu tak?

„Ano, a mám z toho velkou radost. Letos kompletně dokončíme zázemí pro mládež v Olympijské ulici. Budou tam nejen dvě travnatá přírodní hřiště, ale také umělá tráva. A k nim nové šatny a kompletní zázemí. Myslím, že naše mládež bude mít opravdu špičkové podmínky. Umělý trávník budeme slavnostně otevírat v srpnu, přírodní hřiště budou i s infrastrukturou připravena na start nového soutěžního ročníku 2021/2022.“

 

třetí díl exkluzivního rozhovoru najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vychází v pondělí 31. května