Jeho jméno může být pro Čechy opravdovým jazykolamem. Však si to sami zkuste: Wojciech Pszczolarski (na snímku). Pokud neznáte správnou výslovnost, nemáte šanci. V ČR a zvláště na Moravě v oblasti Hané je ale stále víc těch, jimž Wojtkovo příjmení s pěti souhláskami za sebou již nedělá žádný problém. Jde totiž o vynikajícího polského cyklistu s obřími úspěchy na dráze, který kromě jedné krátké přestávky jezdí už osmým rokem za TUFO PARDUS Prostějov. Mnohonásobný medailista ze světových i evropských šampionátů má nyní před sebou klíčové závody, prostřednictvím kterých se může probojovat k vytoužené účasti na olympijských hrách.
* Vrcholová cyklistika je hodně náročný sport fyzicky i psychicky, závodník tráví denně v sedle spoustu hodin. Co se vám na tomhle odvětví tak líbí?
„Prostě cyklistiku miluji a nedokážu bez ní žít. Během kariéry jsem se sice několikrát dostal do stavu, že jsem už nechtěl dál pokračovat, ale vydrželo mi to pokaždé maximálně dva nebo tři dny. A pak mi kolo začalo velice chybět, musel jsem na něj zase vlézt a jet. Dobré výsledky a úspěchy pomáhají s motivací, ale hlavně musí člověka ten sport moc bavit. Jinak by u něj nevydržel dvaadvacet let jako já, navíc zatím nehodlám končit.“
* Po necelých sedmi sezónách v prostějovských službách jste loni odešel do polského celku a letos se opět vrátil do TUFO PARDUS. Proč?
„Loni jsme tady měli takový malý problém, nedomluvili se na další spolupráci se sponzorem. Ale to už je pryč a byl jsem moc rád, že jsem od tohoto roku znova mohl podepsat smlouvu tady v Prostějově. Ta minulá sezóna mi ukázala, jak je to s profesionální cyklistikou v Polsku. Že to tam spíš dobře vypadá na pohled, zatímco fungování pro závodníky není zdaleka optimální. Naopak v České republice kluby fungují mnohem lépe, konkrétně v TUFO PARDUS mám výborné podmínky, materiál i zázemí. A jako závodník se můžu opravdu naplno soustředit jen na tréninky a soutěže, neřešit nic okolo. Cítím tu daleko větší jistotu, vždyť loni v polském týmu jsme se během listopadu najednou z internetu dozvěděli, že tamní družstvo končí. Naštěstí už jsem byl v tu dobu dohodnutý s panem Šrámkem na návratu do Prostějova, kde jsem maximálně spokojený. Mám optimálně nastavený systém přípravy, kdy trénuji individuálně doma v Polsku. A pokud máme soustředění nebo závody, přijedu autem sem za týmem. Je to sto osmdesát kilometrů přes Jeseníky, což není vůbec daleko, navíc cestu mezi domovem a Prostějovem i naopak často spojím s tréninkem v kopcích na kole.“
* Co příprava na aktuální sezónu, proběhla optimálně?
„Ano, pro mě byla perfektní. Rušení a překládání závodů kvůli covidu sice nikoho netěší, ale já jsem se díky tomu mohl v zimě naplno soustředit na trénování a nemusel přípravu kombinovat se světovým pohárem na dráze jako v předchozích letech. Bylo tak podstatně víc prostoru na práci v posilovně i systematický plán celé přípravy. Strávili jsme skvělé soustředění ve Španělsku a najezdili tam spoustu tréninkových kilometrů, pak jsem se přesunul za národním výběrem Polska na Kanárské ostrovy, následně už přišly první silniční akce na Rhodosu a potom další soutěže. Pro mě je ideální, že mohu postupně budovat svou výkonnost směrem k nejdůležitějším závodům letošní sezóny. Teď ještě nemám zdaleka top formu, což ale vůbec nevadí, neboť ji potřebuji za měsíc na dráhové mistrovství Evropy, kde pojedu o potvrzení své nominace na následnou olympiádu v Tokiu.“
