Vydařená show, která minulou sobotu na pláži U Vrbiček na plumlovské přehradě zaznamenala rekordní návštěvnost. Rock Memory Of napsal svůj čtrnáctý díl a celá akce snesla ta nejpřísnější měřítka. Tradičně šlo nejen o hudební a společenský zážitek, ale při akci se jako vždy vzpomínalo na legendy prostějovských rockových kapel, které už bohužel nejsou mezi námi. A jak Večerníku smutně potvrdil hlavní organizátor celého festivalu Rock Maier Fest a ředitel umělecké agentury HIT trade Petr Zlámal (na snímku), zesnulých muzikantů každým rokem bohužel přibývá.

 

* Pane Zlámale, jak jste v minulosti vůbec přišel na nápad věnovat Rock Memory Of vzpomínkám na zesnulé prostějovské muzikanty?

„Bylo to jedno poetické posezení v roce 2007 na pláži U Lázničků, kde jsem se tehdy seznámil se Standou Holinkou, kytaristou kapely QUERCUS. Při povídání a vzpomínání na kamarády přišel onen nápad udělat takový vzpomínkový koncert na kamarády a pojmout jej jako charitu. Tehdy šly peníze z první akce na Dětský domov v Plumlově a dětskou onkologii do Olomouce. Netušili jsme, do čeho jdeme, ale bylo to úžasné. Zaplatili jsme pódium městu, zvuk Ing. Vařekovi, sjednali občerstvení pro muzikanty a věci potřebné k provedení takové akce, jako je například  OSA, plakáty, reklama. Platba proběhla ještě i za revivalovou kapelu Deep Purple. Věděli jsme se Standou, že bychom to taky klidně mohli zaplatit z vlastní kapsy, ale nápad a nadšení byly tak velké, že jsme to neřešili a těšili se na akci. To, co následovalo po úvodním ročníku Rock Memory Of, bylo něco úžasného a nezapomenutelného. Akce měla velký ohlas a nadšení všech, nejen diváků, ale i kapel.“

* Kapely, které dodnes vystupují na Rock Memory Of, hrály už v sedmdesátých a osmdesátých letech na zábavách po celém Prostějovsku. Jaká to tehdy byla doba a jak těžká byla pro rockové skupiny?

„Kapely, které se účastnily prvního ročníku Rock Memory Of na pláži U Lázničků, byly původně tři, a to PLUS, QUERCUS a KEKS PV. K tomu byla pozvána kapela ze Zlína Deep Purple revival a celé to uváděl a provázel svým hlasem Petr Hanzlík. To byl věčný rebel a zastánce lidských práv v období takzvané normalizace, který patřil ke koloritu doby 70. a 80 let minulého století. Po prvním ročníku Rock Memory Of obnovila i činnost kapela KONTAKT, která se od roku 2009 začlenila mezi stávající tři kapely, které hrály na prvním ročníku, a v dalších letech se ještě zformovala kapela ATD, která se přidala a stala se pátým účastníkem kapel vystupujících na Rock Memory. Nechci se vracet do dob normalizace, kdy rozhodoval o vašem vystupování kde kdo, kdo měl správně zbarvenou stranickou knížku... A v mnoha případech to byli lidé, kteří neměli ani představu o čem rozhodují. Nejvíce je zajímaly vlasy a oblečení muzikantů, cenzurovaly se texty písniček. Prošli jsme tím všichni, co jsme za komunistů hráli, každý má své vzpomínky na onu dobu.“

* Dá se vůbec spočítat, kolik prostějovských muzikantů od té doby až po dnešek opustilo tento svět?

„Evidence je samozřejmě daná, a úmrtnost bohužel každým rokem roste. A to pochopitelně i v důsledku věku nás muzikantů, kteří stárneme a prožíváme mnohdy své těžké zdravotní chvilky. Také při letošním ročníku Rock Memory Of  jsme vzpomínali na zesnulé kamarády, kteří se na nás dnes už dívají z muzikantského nebe. Jsou to Mira Vysloužil starší a Mira Vysloužil mladší, Mira Čech, Mira Kolba, Petr Dvořák, Mira Řehák, Pepa Šplíchal, Mira Černohouz, Zdeněk Fajstl, Radek Nejedlý, Pavel Marek, Jaromír Kaňák starší, Jaromír Kaňák mladší, Milan Vaněk, František Povolný, Alois Grepl, Mirek Nejedlý, Vladimír Chromec, Miloš Hliňák, David Smička, Jiří Hopjan, Alois LOLEK Zapletal, Jaroslav Artur Vrba, Jaroslav Kouřil, Zdeněk Všetička, Alois Grumlík a Miloš Humpa.“

* Na jaké muzikanty vzpomínáte s největší úctou?

„Všichni něco znamenali pro náš region a přinesli kus osobité kultury, za mě osobně, a jedná se o osobní a silné vazby, to byli především Mira Vysloužil, Mira Černohouz, Miloš Hliňák, Zdeněk Všetička, Miloš Humpa a JUDr. Alois Grumlík.“

* Čím to podle vás je, že se rockové kapely na Prostějovsku drží na výsluní už tolik desetiletí? Čím stále oslovují své fanoušky?

„Odpověď je celkem jednoduchá. Existuje tradice, vzpomínky a radost z toho, co jsme si my i naši posluchači prožili a zažili v mládí. Tyto kapely působily zde v našem regionu a přinášely radost v tehdy mnohdy komplikovaném životě, stály za mnohými seznámeními a následnými setkáváními na takových akcích. A svojí hudbou přináší lidem radost a pohodu i nyní.“