„Na Moravě jsem se cítil skvěle,“ hlásí bývalý kouč eskáčka Jiří Jarošík

Před čtrnácti dny po domácím utkání s Opavou přišla pro klub i fanoušky šokující informace, na niž musel klub okamžitě reagovat. Kouč Jiří Jarošík, který mužstvo převzal v červnu, odešel do nejvyšší fotbalové soutěže na lavičku Teplic a s sebou vzal také asistenta Tomáše Hunala i trenéra brankářů Petara Alexejeviče. Jak na tři měsíce v Prostějově vzpomíná a co mu angažmá v eskáčku dalo?

* Už jste měl čas ohlédnout se za působením v Prostějově?

„Abych řekl pravdu, zatím ani nebyl čas na nějaké ohlížení. Rychlý přechod z Prostějova do Teplic, kde nás čekal hned ostrý duel o víkendu. Nyní v reprezentační pauze už je alespoň čas se trošku rozkoukat. Teplice jsou velkým klubem, kde toho bylo takto narychlo opravdu hodně. Takže upřímně jsem to zatím ani nestihl.“

*A kdybyste se za vším ohlédl nyní?

„Když se podívám zpět tak musím říct, že jsem se na Moravě začal cítit skvěle. Měli jsme výbornou partu v kabině. Věřím, že tomu i pomohla ta menší čistka. Myslím si, že poté šatna začala úplně jinak dýchat. Kluci byli skvělí. Celkově i lidé, kteří fotbal v Prostějově dělají. Všem se sluší opravdu poděkovat za šanci i jejich vřelý přístup. Je vidět, že jsou opravdu obyčejní lidé, kteří to dělají především srdcem, záleží jim na tom, aby mužstvo fungovalo jako jeden celek a mělo i výsledky. To se mi hrozně líbilo. Přeji jim, aby jim to tak vydrželo i nadále.“

* Je něco, co vám v Prostějově scházelo?

„Trošku mě mrzí, že těch fanoušků nechodí tolik, kolik by si sami kluci zasloužili. Věřím však, že když budou pokračovat v dobrých výkonech i výsledcích, lidé si tu cestu na stadion najdou.“

* Bylo pro vás těžké opustit eskáčko?

„Za mě to bylo hrozně těžké opouštět. Když si uděláte takovou kabinu, tak je úplně jedno, zda tam působíte tři roky, rok nebo jen tři měsíce. Skvělá parta byla i u nás trenérů, bohužel pro Prostějov jsem si vzal dva s sebou, naprosto jim důvěřuji. I pro ně je to určitě životní šance, ale tak to zkrátka ve fotbale chodí. Mrzí mě to i s ohledem na to, že jsem si tam některé kluky sám natáhl, a pak jim takto utekl. Na druhou stranu šance do ligy se neodmítá, a i kdyby přišla šance jen pro ně, budu jim to jen přát, určitě je doporučím.“

* Našel byste zápas, se kterým jste byl opravdu nespokojený a ve kterém naopak mužstvo ukázalo svůj potenciál?

„Nejhorší zápas byl rozhodně ve Vyškově, a to nemusím mluvit jen o Prostějově. Tak hrozný zápas jsem možná nezažil ani během hráčské kariéry, kde nám opravdu nešlo vůbec nic. A naopak ty nejpovedenější byly podle mě dva. Utkání ve Vlašimi a domácí vítězství nad Zbrojovkou. Tady v těch zápasech ukázali svou sílu jak jednotlivci, tak celý mančaft.“

* Co vám za ty necelé čtyři měsíce dalo nebo naopak vzalo angažmá v Prostějově?

„Pro mě to byla další obrovská zkušenost, za kterou jsem nesmírně rád. Určitě převládají pozitivní věci, kdy se člověk těšil do práce za kolektivem. Viděl jsem na všech, že i oni se na ty tréninky těší a chtějí se posouvat nahoru. I po porážce chtěli makat a zvednout se, a to je známka zdravého prostředí, o které mě angažmá také obohatilo.“

* Jistě jste zaznamenal, že mužstvo převzal kouč Šmejkal s asistentem Šmardou, co na to říkáte? A budete ještě po očku sledovat eskáčko?

„Kluky určitě sledovat budu i nadále. Stejně jako všechny kluby, kde jsem dříve působil ať už jako hráč, nebo trenér. Mám je přiřazené jako oblíbené a určitě se na ně rád podívám, když na to ten čas je. V Prostějově je také řada hráčů, kteří by mohli zabojovat i o tu nejvyšší soutěž, budu je tak sledovat i jako potenciální posílení. A novým trenérům i všem ostatním v klubu přeji to nejlepší, ať se jim daří výsledkově i herně. Jsou to oba zkušení trenéři. Myslím si, že by jim to mohlo pomoct. Zase jim ukážou jiný přístup, jiné možnosti a může jim to pomoct. Když kluci zůstanou stejní, jak jsou pokorní, hladoví, tak věřím, že se s tím dostaví i úspěchy.“

* Nyní se pokusíte nastartovat Teplice k lepším výkonům. Přišla jejich nabídka náhle nebo už jí předcházelo i nějaké oťukávání v průběhu podzimu?

„V červnu jsme spolu měli první jednání, kde to už vypadalo, že to dopadne. Nakonec se však rozhodli dát ještě prostor stávajícímu trenérskému týmu. Teď se rozhodli do toho šáhnout. Abych se přiznal, trošku jsem to očekával, ale spíše až během zimní přestávky. Dokud na stole nepřistála konkrétní nabídka, tak jsem ale nic neřešil, plně se soustředil na práci v Prostějově. Teď už mohu prozradit, že ještě čtrnáct dnů před odchodem do Teplic jsem měl jednu oťukávačku z ligy, kterou jsem ale nechal být...“