Po studijní zkušenosti v americké Geogrii se prostějovský pivot Radim Havel (na snímku) vrátil do orlí letky, v níž poprvé nakoukl do mužského basketbalu. V nové prvoligové sezóně se snaží využít zkušenosti ze svého zámořského angažmá, kde ochutnal odlišný přístup k basketbalu. „Především v nasazení v tréninku je rozdíl opravdu velký,“ srovnává navrátilec.
* Vrátil jste se tedy v lepší kondici, než jste odcházel?
„To rozhodně. Jsem na tom fyzicky mnohem lépe než před odchodem na studia. Ve Spojených státech se trénuje jinak. Nejde ani tak o cvičení, ta jsou podobná, spíše je rozdílené nasazení. U nás začne trénink a ještě nejsme rozběhaní, to v Americe neexistuje. Trénink má větší intenzitu než zápas. Právě při něm zjistíte, že celé utkání zvládnete bez problému, protože vlastně máte natrénováno více, než potřebujete.“
* Poměrně rychle jste se vrátil. Proč jste ve Spojených státech nezůstal déle?
„V zámoří se mi sice líbilo, ale škola až tak ne. Z pohledu studia to nestálo za to. Tým měl úspěšnou sezónu, sehnal jiné hráče a z pohledu stipendia jsem nedostal tak dobrou nabídku. Měl jsem možnost začít na jiné škole znovu, ale to jsem nechtěl. Vyhodnotil jsem to tak, že šlo o dobrou zkušenost, ale že bude lepší se vrátit domů.“
* Jak hodnotíte úroveň první ligy?
„Není špatná. Našemu týmu se zatím příliš nedařilo, věřím, že se to zlepší. Chybí nám starší zkušení hráči, často riskujeme. To k mládí patří. Ale chceme se zlepšit a postoupit do play-off.“
* Jaké jsou vaše osobní ambice?
„Ty basketbalové jsem nikdy neměl nějak přehnané. Vždy jsem počítal s tím, že budu studovat. Chtěl bych se hlásit na vysokou školu na informatiku, zřejmě do Brna. A u toho hrát basket. Myslím, že to jde skloubit.“
