V profesním životě toho dokázal šéf prostějovského tenisu a nejen sportovní manažer Miroslav Černošek hodně. V krátkém výčtu je třeba zmínit, že v první řadě vybudoval silný tenisový klub, který je na tuzemské scéně hegemonem už skoro čtvrtstoletí.
Dále pomohl oprášit zašlou slávu atletické Zlaté tretry v Ostravě-Vítkovicích, přivezl do České republiky zápasy kanadsko-americké NHL nebo finálový turnaj basketbalové Euroligy. A především pak stál u zrodu nejúspěšnější generace v historii celého českého tenisu, která sbírala individuální úspěchy na olympijských hrách a grandslamech a vyhrávala pro Českou republiku Davis Cupy i Fed Cupy. Každý sportovní fanoušek nikdy nezapomene na listopadový večer 2012, kdy národní výběr rozpoutal nejen v natřískané O2 areně „tenisové Nagano“ po finálovém triumfu nad Španělskem. Stejně nelze už nikdy vymazat z paměti ženskou nadvládu na světovém poli, kdy Češky ovládly týmovou soutěž hned šestkrát. Nebo na gejzír radosti, který vybouchnul 2. července po úspěšném mečbolu Petry Kvitové ve wimbledonském finále proti Marii Šarapovové. Nejen pod těmito všemi úspěchy, ale například i pod hvězdným divadelním festivalem Aplaus, je podepsaný prostějovský rodák, který si 1. ledna 2022 převezme státní vyznamenání. Konkrétně to to bude medaile Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu. Společenského vrcholu a prestiže dosáhl jako první Prostějovan v novodobé historii!
* Dostal jste se mezi vyvolené, kteří si od prezidenta České republiky převezmou státní vyznamenání. Co na to říkáte?
„Co by vám měl říct člověk, který už má třiasedmdesát let, právě před rokem byl nablízku smrti a nedávno se dozvěděl, že obdrží státní vyznamenání Za zásluhy o stát I. stupně v oblasti sportu? (úsměv) To jsou paradoxy, co? Ale neskromně, ne že bych na státní vyznamenání měl automaticky nárok, ale něco už mám za sebou a v tom něco byly i velké úspěchy českého sportu. Opravdu velké, které zviditelnily Česko, ale i Prostějov. Nemůžu říci nic jiného než to, že si ocenění obrovsky vážím. Vždyť jsem obyčejný kluk z Prostějova z Fanderlíkovy ulice! Průměrný student gymnázia, bez řidičáku a schopnosti pracovat s počítačem, s Nokií starou dvacet let. A najednou Pražský hrad, slavný Vladislavský sál, kde prý bývá šest set lidí, kamery a televize. Měla by tam být moje žena, slavní vyznamenaní kolegové jako například Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek… Do 28. října se mi nedařilo uvěřit, že to vyznamenání dostanu.“
* Informaci o ocenění jste se jistě dozvěděl s předstihem.
„Začátkem září se mi ozval šéf protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš, který mi oznámil, že jsem byl schválen panem prezidentem, ale ať o tom s nikým nemluvím. Až po oficiálním zveřejnění, i když to v médiích už bylo o pár dní dříve, přišly stovky telefonátů, SMS, MMS i setkání. Bylo to velice příjemné, povzbuzující a dojemné. Hlavou vám proběhne celý život, úspěchy, neúspěchy i bolest. Určitě jsem naštval i spoustu těch, kteří mě nemají rádi. (pousměje se) Taky jich není málo. V Česku závist a nepřejícnost jdou ruku v ruce s úspěchem. A budu teď opravdu upřímný, jsem na to už více let připraven, počítám s tím a patří to k životu.“
* Vyznamenání dostanete Za zásluhy o stát I. stupně v oblasti sportu. Které z úspěchů jsou pro vás nejcennější?
„Tím nejcennějším jsou podle mě tituly mistrů světa. Sezóny, kdy jsem byl promotérem vítězných týmů ve Fed Cupu a Davis Cupu. Holky vyhrály hned šestkrát a kluci dvakrát. Tahouny byly hráčky a hráči z Prostějova. ‚Moje holky a kluci‘ jako Kvitová, Šafářová, Berdych, Štěpánek, se kterými jsem začínal v jejich dětství a dotáhl je až ke skvělé dospělosti. Petra Kvitová vyhrála dvakrát Wimbledon, Lucka Šafářová získal grandslamy v deblu, Tomáš Berdych má na kontě třináct titulů z turnajů ATP a finále grandslamu, Radek Štěpánek vyhrál čtyřikrát grandslam v deblu. To při velmi silné konkurenci, opravdu velmi tvrdé, je něco, co se počítá. A i já to mám v hlavě velmi pečlivě uloženo.“
* Těch tenisových úspěchů je stále hodně a další přibývají…
„To máte pravdu, bylo, je a já věřím, že i bude. Tituly mistrů České republiky v mladších a starších žácích i dorostu se počítají už na stovky za posledních třicet let. I letos jdou za dětmi a týmy z Prostějova. Samozřejmě není to zdaleka jen o mně. Mám moc šikovných lidí kolem sebe pod vedením mojí ženy Petry. Mistrem nad mistry je v tom směru Ivo Šilhánek, ale i Jarda Navrátil se svým synem Michalem, Tomáš Jesefus, Tomáš Kajlík a další a další. Opravdu není snadné si na všechny v oblasti tenisu vzpomenout. Už mám taky roky a trochu ‚hosipa´. (směje se) No vidíte, zapomněl jsem na důležitou osobu Jardu Balaše a taky několik let pro Prostějov pracovali Honza Kukal či David Kotyza.“
* Co vám spolupráce s těmito lidmi dala?
„Mám z nich velice hřejivý pocit, něco jsem jim předal, především jak mít vizi a jít za ní. Stejně jako to, že nejdůležitější je důslednost a pracovitost. A oni mi dali schopnost naučit tenisty pracovat v kolektivu, na což jsem vždy kladl důraz. To není snadné, protože tenis je extrémně individuální sport. A ještě jedno jméno profesionála každým coulem a megastar světového tenisu, se kterým jsem byl jako jeho manažer pro střední Evropu téměř deset let velmi nablízku, musím zmínit, a to je Ivan Lendl. Byl se mnou osmkrát v Prostějově a hrál exhibici v Praze, Ostravě a Bratislavě. Nezapomenutelné zážitky.“
Celý exkluzivní rozhovor je součástí tištěného vydání PROSTĚJKOVSKÉHO Večerníku, který vyšel v pondělí 29. listopadu. Najdete u svých prodejců!