Od prvního března jsou po celé republice uzavřeny i základní a mateřské školy a toto opatření se samozřejmě nevyhnulo ani Prostějovu. Mnozí rodiče tak zůstávají se svými ratolestmi doma a na formu distanční výuky si zpětně zvykají i děti z prvních a druhých ročníků základních škol. Nastalá situace pokračuje i po původním datumu ukončení nařízení a pochopitelně je nepříjemná pro všechny rodiče, pedagogické sbory a samozřejmě také pro samotné děti. Náměstek primátora pro školství v Prostějově Jan Krchňavý (na snímku) tvrdí, že žáci mohli zůstat ve školách jen v případě, kdyby stát byl již dříve připraven na jejich testování.

* Co říkáte na uzavření základních i mateřských škol? Bylo to podle vás opravdu nevyhnutelné?

„Pokud se týká mateřských škol, které byly do konce února v plném provozu, bych chtěl zdůraznit, že by jim celá společnost měla vyjádřit obrovský dík. Tím, že mohly děti chodit do školek a jejich rodiče tím pádem do práce, vlastně zachraňovaly naši poraněnou ekonomiku. Klobouk dolů před všemi, kteří tvrdě zápasí s obludným virem, ale nezapomínejme i na ty, kteří jsou v mateřských školách úplně nejblíž možnosti přenosu. Právě tam dítě musíte vzít za ruku, ukonejšit v náručí, být v jeho nejtěsnější blízkosti. Samotné uzavření základních a mateřských škol je rozhodně na odbornících. Situace to asi opravdu vyžaduje a je třeba respektovat opatření. Myslím si však, že jsme měli být už dříve připraveni na testování žáků jako v Rakousku a pustit děti do škol.“

* Jaké máte ohlasy od rodičů dětí? Může jim distanční výuka i těch nejmenších dětí přinést i nějaké problémy?

„S řediteli škol pravidelně a často konzultuji potřeby škol a problematiku distanční výuky. Magistrát vyčlenil 1,7 milionu korun na zabezpečení kvalitní distanční výuky a ředitelé si sami určili, na co přesně finance použijí. Sledujeme i ohlasy rodičů. Zaznamenal jsem méně než ojedinělé negativní reakce na úroveň distanční výuky. Školy se na novou vlnu velmi dobře připravily a odvádějí kvalitní práci. Rodiče ale po tak dlouhé době neskutečně lituji. Už je to moc. Smekám před řadou těch, kteří po své práci místo odpočinku usedají doma do pomyslných školních lavic a vracejí se do předmětů, které měli ve škole rádi, i k těm co zrovna nemuseli. Tato doba má málo kladů, ale jeden bych viděl. Rodiče více poznávají své děti, jsou více s nimi a děti se mohou učit to, co budou v životě hodně potřebovat – zodpovědnost a samostatnost. Teď cítím povzdech čtenáře. Tedy pro všechny – vydržme! A jednoznačný závěr. Distanční výuka nikdy nemůže nahradit to krásně společensky a energeticky nabité prostředí ve škole...“ (povzdechne si)

* Kdy se podle vašeho názoru děti vrátí do škol v rámci běžného režimu?

„Snažím se být optimistou. Už už to vypadalo na postupné návraty, to jsme si s radostí a očekáváním velmi přáli. Teď je situace ale pořád vážná a vážné jsou i mé pochyby o termínu návratu. Mluví se o druhé polovině dubna. Připravme se hlavně na testování a hned, jak to situace dovolí, vnesme konečně do našich škol pomyslný křik, radost, pohyb a ruch. Už nám to velice chybí.“