Druhým týdnem pokračovala humanitární sbírka na pomoc Ukrajině, jejímž garantem je statutární město Prostějov. Od pondělí do pátku Prostějované opět přinášeli do informačního centra vedle radnice ošacení, obuv, trvanlivé potraviny nebo hračky.
Druhým týdnem pokračovala humanitární sbírka na pomoc Ukrajině, jejímž garantem je statutární město Prostějov. Od pondělí do pátku Prostějované opět přinášeli do informačního centra vedle radnice ošacení, obuv, trvanlivé potraviny nebo hračky.
„A tam je všechno v pořádku? Nejsou tam následky války?“ I takovým dotazům čelil redaktor Večerníku po příjezdu do polské Poznaně. Rodina se zkrátka bojí. Právě v den začátku mé dovolené s přítelkyní začíná ruský útok na Ukrajinu. Poznaň je ve středním Polsku, přes pět set kilometrů daleko. Sem válka dolehnout nemůže. Nebo ano?
Redakci Večerníku kontaktovala minulý čtvrtek pětasedmdesátiletá Marie Danková z Prostějova. Požádala odvoz různých věcí do centra humanitární pomoci v informačním středisku vedle budovy prostějovského magistrátu. Jako pomoc válkou sužované Ukrajině posbírala doma vše, co mohla. Ukrajincům a hlavně jejich dětem posílá oblečení, boty a spoustu hraček. Rádi jsme vyhověli.
Ruská válečná agrese vyvolala mezi lidmi nebývalou vlnu solidarity. A to i v menších městech regionu. Nejvýrazněji se v tomto směru projevili v Kostelci na Hané a také v Plumlově, kde vedení stihlo uspořádat hned dvě kola humanitární sbírky. V průběhu uplynulého týdne se zapojila třeba i konická Charita, sbírku plánují vyhlásit také v Němčicích nad Hanou. Štědrost už lidé projevili také například v Určicích.
Odbor školství, kultury a sportu prostějovského magistrátu ve spolupráci s řediteli zřizovaných škol připravil přehled počtu volných míst do základních škol a mateřských škol, který bude pravidelně aktualizován. Rovněž pro přehled je k dispozici seznam všech městem zřizovaných škol, kde je možné zjistit konkrétní adresu, pozici na mapě, telefonní kontakt, e-mailový kontakt a webové stránky škol.
Když v roce 2014 přišlo odtržení Donbasu a Krymu, podle mnohých se tak „prostě stalo“. Přišly sankce, přišlo veřejné odsouzení a pak ticho. Z Ukrajiny i dalších osm let chodily zprávy, jak umírají lidé, ale to už svět nezajímalo. Když se ruská armáda začala stahovat k ukrajinským hranicím, Putin jen chřestil zbraněmi. Přece není šílený, aby zaútočil? No, vidíte sami...
Na bohulibé akci se dohodl majitel pivovaru s provozovatelem prostějovské restaurace Šnyt. Ve čtvrtek večer se zde pilo pivo za symbolických 68 korun a, světe, div se, šlo na dračku! Výtěžek z vypitých piv, ale i ze zkonzumovaných pokrmů byl věnován pomoci Ukrajině, která se hrdinně brání ruským agresorům. Jan Horák a Tomáš Hudeček druhý den za třicet tisíc korun nakoupili spacáky, deky, oblečení a další věci, které pošlou na Ukrajinu zmítanou válkou.
Vyhlášení mobilizace na Ukrajině úzce souvisí i s pracovním trhem v Olomouckém kraji a pochopitelně také v Prostějově, kde v různých firmách pracují stovky Ukrajinců. Hlavní analytik trhu práce Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Olomouci Jaroslav Mikšaník (na snímku) v exkluzivním rozhovoru pro Večerník uvedl, že mobilizace zatím nemá tak výrazný vliv na provoz firem. Například v Prostějově ukončilo dlouhodobé zaměstnání jen pár desítek Ukrajinců, kteří se vydali bránit svoji zemi proti ruským okupantům.
Minulé pondělí 28. února vyhlásilo statutární město Prostějov sbírku humanitární pomoci Ukrajině. Pouhé čtyři dny stačily na to, aby lidé z Prostějova doslova zahrnuli sklad prostějovské radnice oblečením, trvanlivými potravinami, zásobami balené vody a mnohými dalšími věcmi, které nyní válkou sužovaní Ukrajinci nejnutněji potřebují. Vozidlo s potřebným materiálem pak vyrazilo v pátek dopoledne v koordinaci s Olomouckým krajem do partnerského města statutárního města Olomouc na Ukrajině.
Od pátku zrušila Česká republika všechna protikoronavirová omezení pro příjezd ze zemí Evropské unie i dalších států Evropy. Lidé tak už po příjezdu nebudou muset vyplňovat příjezdové formuláře a povinné nebude ani potvrzení o testu, očkování či prodělané nemoci.
Od minulého týdne se počet pacientů, o které se stará zdravotnický personál v nemocnicích AGEL téměř nezměnil. Oproti minulému týdnu se jedná o pokles jediného pacienta. Nejvíce nemocných nadále hlásí nemocnice v Prostějově, kde je hospitalizováno devatenáct pacientů, z nichž je jeden pacient ve vážném stavu na umělé plicní ventilaci.
Více než dva roky je tomu od prvního případu koronaviru v Česku. Za tuto dobu byl v Česku z pohledu úmrtí nejtragičtější březen loňského roku, kdy zemřelo více než šest tisíc osob.
Postupné zlepšování vývoje nákazy covid-19 se odráží i na počtu pacientů hospitalizovaných v prostějovské nemocnici. Oproti předchozímu týdnu se zdejší lékaři nyní starají o dvojnásobně menší počet nakažených. Zákaz návštěv ovšem v naší nemocnici stále trvá.
Týden od týdne klesající zájem o třetí dávku očkování je stále markantnější a řada lidí o třetí dávce v současné situaci ani neuvažuje. Že by se to ještě mohlo měnit, vypadá jako nepravděpodobné.
„Česko je patrně na prahu další menší vlny koronaviru,“ soudí Ústav zdravotnických informací a statistiky. Může za to více faktorů.