Přelom října a listopadu je spojován se vzpomínkou na zemřelé. Právě v tomto podzimním období se totiž podle starých tradic stírají hranice mezi světem živých a světem mrtvých. U nás tento svátek známe jako Památku zesnulých, ale do českého povědomí se dere i anglosaský Halloween. Co je těmto dvěma svátkům společné a v čem se liší?

Návštěva místa posledního odpočinku zesnulých, položení věnce či květin na hrob a zapálení svíčky. To jsou obyčeje, které si člověk typicky spojuje s Památkou všech zesnulých. I proto jsou Dušičky obestřeny spíše pochmurnou náladou. Naproti tomu se dostává do českého a evropského povědomí, a to zejména díky americkým filmům, i obraz barevného a veselého Halloweenu. Dušičky mají ovšem hlubokou historii s řadou tradic, které možná neznáte! Zdobení hrobů věnci a květinami, symbolizujícími víru ve věčný život, je poměrně novým zvykem, který ve svých počátcích dokonce vyvolával posměch. Tento zvyk se přesto rozšířil, v českém prostředí až ke konci 19. století. Jaký je vůbec původ tohoto svátku? Svátek na památku zemřelých vznikl roku 998 ve francouzském klášteře Cluny, který byl tehdy významným místem určeným k modlitbám za zesnulé. Věřilo se, že modlitby mnichů jsou jednou z nutných podmínek spásy duše, jinak by se až do konce věků trápila v očistném ohni. V pohanských tradicích se mluvilo také o duších bludičkách, které zejména o noci z 31. října na 1. listopadu mohou překročit hranici dvou světů – světa živých a světa mrtvých. Ani snaha pokřesťanštit obyvatelstvo nevymazala pohanské představy a tradice docela. Jednou z nich je plnění lampy máslem, kterým si duše ze záhrobí mohly pomazat rány, jež utrpěly v očistci. Pomoci od utrpení jim mělo také sypání mouky nebo různých pokrmů do ohně a příprava dušičkového pečiva, kterým se mohly duše nasytit. K večeři se také v domácnostech prostíralo více míst, kdyby se duše zemřelých blízkých chtěly připojit. Na některých vesnicích se také konaly průvody v maskách bez koledování nebo vyřezávání cukrové řepy, což také velmi evokuje americký svátek Halloween. Tyto praktiky jsou ovšem v dnešním Česku ve své původní podobě již velmi ojedinělé.

Halloween připadá na 31. října a typickým znamením tohoto svátku je vydlabaná dýně s vyřezaným obličejem a plápolající svíčkou v její dutině. Domy jsou každým rokem zdobeny i dalšími strašidelnými dekoracemi, napodobeninami koster, netopýrů, náhrobků či čarodějnických rekvizit. Jejich obyvatelé se také navléknou do nejrůznějších kostýmů a děti v tento den chodí v maskách na koledu zvanou Trick or treat, tedy Dej koledu, nebo něco vyvedu. Tato výhružka skutečně může skončit reálnou újmou, jako je omotání domu toaletním papírem či častěji házením vajíček na vstupní dveře. Sousedé mezi sebou také často soutěží o titul nejstrašidelnějšího domu. V Americe tak tento svátek nabývá skutečně velkolepých podívaných v rámci komunity. Svátek Halloween vznikl zkomolením All Hallow's Eve, tedy Svátku Všech svatých. Halloween je svátkem výrazně mladším než jsou Dušičky, ovšem kořeny má také v pohanských rituálech. Podle Keltů měly třeba právě duchařské převleky a vydlabané strašidelné obličeje odhánět zlé duchy.

Ovšem to, co je dodnes významným společným rysem Halloweenu i Dušiček, je element ohně. Oheň není pouze symbolem očisty a ochrany živých, ale zejména dává světlo zesnulým, aby nezbloudili ze své cesty. A tak i kdybyste neměli cestu na hřbitov nebo čas vydlabat dýni, nezapomeňte v tyto dny alespoň zapálit svíčku ve svých domovech.