Velikonoční pondělí, slavnostně naladění mrskači nejrůznějšího věku a na nebi písek ze Sahary. Skvělá kombinace... Každopádně Velikonoce se i v Prostějově náramně povedly. Těch, kteří se s pomlázkou vydali navštívit své známé, kamarádky, nadřízené nebo paní učitelky, bylo víc než v předešlých letech. Snad je to známka toho, že po nešťastném covidovém období se i do městských ulic konečně vrací ty pravé velikonoční tradice.
Říká se, že Velikonoce je jediné období, kdy můžete naprosto beztrestně nařezat ženské, a ještě jste za to obdarováni! Tak proč toho nevyužít? Jako každý rok, tak i během letošního Velikonočního pondělí se Večerník sám podíval do prostějovských ulic. A sledovali jsme, jak už od ranních hodin jednotlivci i skupinky koledníků vyplácejí slečny, paní i dámy v letech. „Já jsem chodil i během covidu. Mně by to kamarádky neodpustily, kdybych je nenavštívil a nenamlátil jim,“ halekal v pondělí ráno Pavel Dvořáček, který v tu chvíli intenzivně zvonil u dveří panelového domu na sídlišti Hloučela. „Já se snažím dodržovat tradice a vedu k tomu i své dva kluky. Chodíme společně už pět nebo šest let, ale většinou jen po příbuzných,“ svěřil se Večerníku zase Richard Pěnčík, který se svými dvěma syny po mrskutu nechodil pěšky, nýbrž celá trojice použila k velikonoční akci jízdní kola. V dalších lokalitách viděl Večerník spíše omladinu s kocary, většinou šlo o školní mládež. „Slíbili jsme to spolužačkám, že je zmrskáme,“ smál se zhruba patnáctiletý mladík.
A čeho si Večerník ještě povšiml během Velikonočního pondělí? Díky telefonátu a upozornění čtenářky jsme vyfotografovali největší vajíčko, které instalovali obchodníci v ulici Zborov. A rovněž jsme zaznamenali policejní hlídky v ulicích Prostějova, kterak zastavují řidiče vozidel a podrobují je dechové zkoušce. Správně!
