Den 8. květen je označen v našem kalendáři jako státní svátek – Den vítězství. V tento den vstoupila v platnost bezpodmínečná kapitulace Německa. Druhá světová válka byla největším konfliktem, který Evropu v moderních dějinách zasáhl a který si vyžádal přes 60 milionů obětí. Nacistická okupace a válka se všemi důsledky zasáhly také do života Prostějova a jeho obyvatel. Během uplynulého týdne si představitelé našeho města na různých vzpomínkových akcích připomněli právě 79. výročí od konce dosavadního největšího válečného konfliktu na světě.

 

Koncem dubna 1945 se Prostějov stal válečným zázemím. Dělostřelecká palba od Ostravy a Brna, letecké útoky nad městem, zastavení dopravy a průmyslové výroby. Prostějov byl důležitým strategickým bodem pro vstup do olomouckého výběžku ležícího na linii měst Nový Jičín – Rožnov – Vsetín – Kroměříž. V tomto prostoru se soustředily hlavní síly Schörnerovy skupiny armád Mitte, především 1. tanková brigáda. Dne 27. dubna 1945 rozhodl velitel 2. ukrajinského frontu R. J. Malinovskij, aby 6. tanková armáda A. G. Kravčenka společně s 1. jezdecko-mechanizovanou skupinou zahájily útok ve směru Vyškov – Prostějov – Olomouc. Jeho cílem bylo zabránit ústupu fašistických jednotek z olomouckého výběžku na západ. Německé jednotky se tvrdě bránily zvláště v linii Tovačov – Ivaň – Čelčice – Skalka – Brodek u Prostějova, proto jednotky Rudé armády musely svést velkou tankovou bitvu u Klenovic.

Obranu Prostějova měla na starost 40. sovětská armáda F. F. Žmačenka a 4. rumunská armáda generála Avramescu, které postupovaly z jižní Moravy a měly rozvinout útok ve směru Prostějov – Boskovice – Nové Město na Moravě.

Dne 8. května 1945 byl Prostějov bez elektrického proudu, pošty i novin. Došlo k dalším leteckým náletům namířeným hlavně proti ustupujícím německým jednotkám. Jejich oddíl stačil ještě vyhozením muničního vlaku značně poškodit budovu nádraží. Vojáci zničili také mosty přes Hloučelu a Romži. Dne 9. května 1945 v časných ranních hodinách bylo město vojensky vyklizeno. Po sedmé hodině přijely oddíly sovětské, rumunské armády a 1. československého armádního sboru. Na radnici znovu zavlál československý prapor – symbol naší státnosti a svobody.

Za naši svobodu položilo život několik set našich spoluobčanů, účastníků odboje, vojáků v zahraničních armádách, členů Sokola, vojáků sovětské, rumunské armády a 1. československého armádního sboru. Jejich jména najdeme na pamětních deskách a pomnících umístěných na zdejším hřbitově, v budovách radnice, škol, nádraží a dalších institucí.

Připomeňme si alespoň tři prostějovské občany a předválečné zastupitele města. Zemřeli před pětasedmdesáti lety na následky vězení v Terezíně. Byli jimi učitel Alois Král, novinář Jaroslav Kučera a dělník prostějovské Wikovky František Hrabal. K dalším obětem patřili členové prostějovského Sokola František Adámek, Josef Čermák, Oldřich Dobrovolný, Josef Bukáček, Jan Mládek a další. Na oběti druhé světové války nikdy nezapomeneme. Smysl jejich činů plně potvrzují slova Winstona Churchilla napsaná na pomníku československým letcům na prostějovském hřbitově: „Nikdy v dějinách lidstva nedlužilo tolik mnohých tak mnoho tak málo jedincům.“

Tento den si minulé úterý na prostějovské radnici, následně i na městském hřbitově, připomněli zástupci vedení města Prostějova – první náměstkyně primátora Milada Sokolová, náměstkové Jiří Rozehnal, Jiří Pospíšil a náměstkyně Marcela Župková. „Dnes a na tomto místě si připomínáme konec druhé světové války v našem městě, v naší zemi i na celém starém kontinentu. Znovu vzpomínáme na všechny oběti, které tento nejkrvavější válečný konflikt v dějinách lidstva přinesl.

U nás v Prostějově trvala okupace a s ní spojené zločiny nejdelší možnou dobu. Zatýkat a vraždit se začalo ihned po březnové okupaci v roce 1939 a naše město bylo mezi posledními osvobozenými.

Vzpomínáme proto na všechny, kteří náš národ tehdejší nacistické poroby zbavili. I po desetiletích cítíme vděčnost vůči našim osvoboditelům, ať už jde o rumunskou armádu, která jako první spolu s jednotkami Rudé armády vstoupila do Prostějova, nebo o další spojenecké armády, které osvobodily další části naší vlasti. Díky nim i všem Čechům, Moravanům a Slezanům, kteří se zapojili do domácího i zahraničního odboje, jsme v květnu 1945 opustili nacistickou říši zla a nadechli se ke svobodnému životu. I po 79 letech zůstává aktuální příběh každého z těchto hrdinů. Říká nám, že nás v našem světě spojují společné hodnoty. Právě tyto hodnoty lidskosti, svobody, sounáležitosti a obrany demokracie tehdy vedly statisíce mladých mužů a žen. Tito stateční lidé opustili své pokojné životy a odešli se zbraní v ruce osvobozovat daleké země, o nichž možná nikdy předtím ani neslyšeli. A stejné hrdinství projevili Češi, včetně mnoha Prostějovanů, kteří odešli bojovat do naší zahraniční armády. Nezapomínejme na ně, ani na to, že zlu se musí vždy vzdorovat od samého počátku, protože jinak se nám vrátí ještě silnější,“ uvedla ve svém slavnostním proslovu první náměstkyně primátora Prostějova Milada Sokolová.