Rozjitřenou atmosféru na prostějovské radnici dokázal po svém nástupu do funkce v roce 2018 zklidnit. Vládnoucí koalice i přes uštěpačné ataky nepřejícné části z řad opozičníků funguje, svoji sílu a připravenost dokázala městská samospráva zejména při loňském nástupu koronavirové pandemie.

Magistrát i nadále sbírá nejrůznější ocenění včetně uznání Nejpřívětivější úřad. Ve vzduchu však stále visí dlouhodobé problémy v čele s komplikovanou rekonstrukcí Společenského domu. Člen hnutí ANO 2011 a primátor statutárního města František Jura (na snímku) zůstává i přes neustupující obtíže způsobené infekčním onemocněním covid-19 a ekonomické ztráty na všech úrovních optimistou. „Máme za sebou těžký rok, v němž jsme přišli o mnohé. Mnozí z nás i o své blízké. Doufám, že se už brzy všichni vrátíme k normálnímu životu. Je před námi mnoho výzev a já jsem odhodlaný pomoci všem, abychom nemilou situaci ustáli,“ vzkazuje bývalý náměstek hejtmana či radní Olomouckého kraje. V křesle prvního muže prostějovské radnice se již po více jak dvou letech dostatečně zabydlel, což byla příležitost k obsáhlému interview. V něm jsme se ohlédli za rokem minulým, ale současně se podívali i na vyhlídky do letopočtu stávajícího.

 

* Vraťme se zprvu k minulému roku 2020, který oprávněně nese přídavek covidový. Jaký byl dle prvního muže města?

„Ten přívlastek je samozřejmě přesný, protože loňskÝ rok byl až na několik prvních týdnů ve znamení pandemie koronaviru. Byl to rok velkých změn, jako město jsme museli mnohokrát reagovat na dynamicky se vyvíjející situaci. A byl to také rok, kdy se ukázalo, že umíme improvizovat a vzájemně si pomáhat. Vedení města fungovalo jako dobrý tým. Myslím, že podobně složité situace vám ukáží, kdo je doopravdy jakým člověkem. Kdo hraje takzvaně sám na sebe a kdo vyznává kolektivní hodnoty. Jsem rád, že mám kolem sebe hlavně týmové hráče. Prostějovu to umožnilo projít tímto složitým obdobím velmi dobře, dokonce jsme byli vzorem pro mnohá další města.“

* Co byste z uplynulého letopočtu vypíchl jako nejzásadnější událost?

„Nejdůležitější zprávou podle mě byla právě soudržnost našich lidí. A teď nemluvím jen o politicích, úřednících a dalších zaměstnancích veřejné správy. Mám na mysli obyvatele našeho města. Především na jaře se jasně ukázalo, že v kritických situacích umíme táhnout za jeden provaz. Už jsem to několikrát opakoval, ale neomrzí se připomenout, že mladí pomáhali starším, zdraví nemocným, kdo umí šít, vyráběl roušky často pro celý dům nebo celou ulici. Bylo vidět spoustu pozitivní energie, která se nedá ničím nahradit.“

* Co vás v těch dvanácti měsících nejvíce překvapilo a co naopak zklamalo?

„Myslím, že s přibývajícím časem se objevilo příliš mnoho těch, kteří se chtěli zviditelnit popíráním nebezpečí spojeného s covidem. Byli mezi nimi bohužel i někteří lékaři a samozřejmě politici. Když lidé od několika ctihodných doktorů slyšeli, že koronavirus je jen taková ‚chřipečka‘, nutně to nahlodalo jejich důvěru v postup státu a ochotu nadále se přizpůsobovat restriktivním opatřením. Ironií je, že někteří z těchto ‚popíračů‘ pak sami skončili v těžkém stavu v nemocnicích a jejich kolegové museli napnout všechny síly, aby je udrželi naživu. Takže mým největším zklamáním je populismus některých známých a veřejně činných lidí.

* Zkusme se trochu vrátit v čase. Kdybychom pominuli příchod koronavirové pandemie, jaký mohl být ten rok 2020?

„Prostějov si chtěl loni důstojně připomenout 630. výročí povýšení na město. Stihli jsme ovšem bohužel pouze lednový městský ples. Nad dalšími akcemi se ‚zavřela voda‘. Pokoušeli jsme se je zachránit posunováním termínů, ale nakonec nebylo možné je vůbec uspořádat. Mrzí mě to, všichni jsme se především na jarmark v centru města těšili. Ale zdraví našich občanů je samozřejmě přednější.“

* Pojďme ještě na začátek roku, kdy jsme první dva měsíce žili v domnění, jak se nám bude dařit. Čeho všeho jsme se v Prostějově museli zříct?

„Koronavirus nás připravil o akce pořádané v rámci Prostějovského kulturního léta. Milovníci sportu většinu sezóny nemohli na fotbal ani na hokej či další sporty. Naplánovány byly výstavy, divadelní představení, koncerty, promítání novinek v našem kině. Je mi to líto, ale tady zkrátka zasáhla vyšší moc. Už se samozřejmě těším, až se budeme moci vrátit k běžnému životu a vyrazím za kulturou i za sportem i se svou rodinou a s přáteli.“

* Co vás z toho, co nenávratně odnesl čas, případně bylo odsunuto, mrzí úplně nejvíce?

„Již zmíněné oslavy povýšení Prostějova na město jsou zkrátka pryč, to považuji za velkou ztrátu. Ale úplně nejvíc mě mrzí nemožnost každodenního setkávání s lidmi, které mám rád. Posezení u kávy na zahrádce restaurace, pivo po fotbalovém zápase, společné projížďky na kolech, setkání celé naší velké rodiny... To všechno mi hrozně chybí.“

* Zdá se, že covid-19 lehce odnesl na regionální úrovni i politické rozmíšky a jisté pseudokauzy. Máte stejný pocit?

„Částečně je to určitě pravda, ale před podzimními krajskými volbami to tak úplně neplatilo. Najednou jsem si na internetu četl, co všechno dělá město špatně, kolik dobrých věcí zařídila opozice a jak je potřeba udělat velké změny. Bral jsem to s rezervou, protože předvolební kampaň se bohužel neobejde bez některých takových podpásovek, které nemají žádný reálný základ. Ale ve zbývající části roku převládala starost o lidi kolem nás. S opozicí jsme komunikovali, jejich náměty jsme brali velmi vážně a snažili jsme se táhnout za jeden provaz. Určitě se to z velké části dařilo a já bych za to chtěl kolegům poděkovat.“

* Asi se ale dá očekávat, že s blížícími se komunálními volbami se nůžky mezi koalicí a opozicí budou stále více rozevírat…

„Komunální politika by měla být podle mě jiná než celostátní, byť je samozřejmě v některých věcech provázána. Já se vždy snažím mluvit o věcech, které se nás bezprostředně týkají a které můžeme ovlivnit. Když je dobrá vůle, tak se shoda na úrovni města nachází výrazně snadněji. Netvrdím, že se nám to vždy podaří, ale za sebe mohu právě tu dobrou vůli zaručit. Pokud jde o volby, letos nás čekají ty parlamentní. Přál bych si, aby se takzvaná ‚velká politika‘ řešila právě v nich a o rok později při komunálních volbách jsme se mohli soustředit na témata, která máme řešit přímo v Prostějově.“