Je to potvrzeno! Lékárna U Černého orla byla nejtradičnější prodejnou v celé historii Prostějova. Večerníku se podařilo zjistit, jak dlouho apatyka v domě na hlavním náměstí působila. Přesnou odpověď na tuto otázku poskytl až nález tajné skrýše ve výklenku za nezaměnitelným dřevěným obložením. Právě tam byla ukryta kopie nejstarší listiny, v níž se píše o zřízení zdejšího obchodu s léky. Redakci ji poskytla provozovatelka cukrárny, která lékárnu nahradila. Objevila ji při rozsáhlé a nezbytné rekonstrukci historického objektu. Z textu vyplývá, že lékárna zde vznikla tři roky předtím, než se vlády ujala Marie Terezie, v daném prostoru tedy nepřetržitě fungovala neuvěřitelných 285 let!
Patří to k životu města. Některé obchody či kavárny na prostějovském náměstí vydrží ve svých prostorách déle, jiné pouze po kratší dobu. Skutečným rekordmanem ve výdrži na stejném místě byla lékárna U Černého orla, která fungovala v domě číslo 6 na prostějovském náměstí. V souvislosti s jejím uzavřením koncem roku 2022 Večerník upozornil, že medikamenty v ní už v 19. století míchal pozdější starosta a nejslavnější prostějovský mecenáš Karel Vojáček.
V PROSTĚJOVSKÉM Večerníku v pondělí 9. 12. 2024 na stranách 3 a 13 mě zaujala reportáž Martina Zaorala Šokující nález v tajné skrýši pojednávající o nálezu listiny a okolnostech kolem lékárny U Černého orla. Chtěla bych opravit a doplnit některé informace z uvedeného článku. Předně Milosrdní bratři rozhodně neměli lékárnu v roce 1731. To ještě nebyla postavena ani jejich nemocnice. Právo veřejného prodeje jim bylo uděleno až reskriptem z 5. 7. 1747. Mezitím si otevřel v domě na hlavním náměstí první měšťanskou lékárnu lékárník Jan Navrátil v roce 1742. Mezi oběma lékárnami vypukl konkurenční zápas, který trval přes čtyřicet let. Stížnosti od měšťanských lékárníků se týkaly například nevhodných léků, roznášení léků po domech a podobně. Dosáhli toho, že zemské gubernium odebralo právo Milosrdným na veřejný prodej. Tento zápas pokračoval i po smrti Jana Navrátila (1768) za lékárníka Václava Gucka. Právě z této doby je nalezený opis listiny (12. 3. 1783) pocházející z fondu Milosrdných bratří Moravského zemského archivu v Brně. Na stranu Milosrdných se postavili prostějovští měšťané, kteří poukazovali na to, že Prostějov měl vždy dvě lékárny a zdejší měšťané si mohli opatřovat levnější léky v klášterní lékárně, a nikoliv až z Olomouce (Prostějov měl v této době přes 6 000 obyvatel). Podpořili je i předměšťané, pro které byla lékárna na náměstí v noci, v době uzavření bran hradeb, nedosažitelná. Milosrdní bratři nakonec spor v roce 1788 vyhráli. Lékárník Václav Guck 26. 10. 1788 prodal dům s lékárnou a z Prostějova se odstěhoval.
Lékárna v domě U Černého orla nefungovala 285 let, bylo to mnohem méně, asi 220 let. Uvedený dům měl označení výsadní právovárečný dům s lékárnou. Jeho majiteli byli zdejší měšťané, profesí například krejčí, perníkař, pekař a byla zde i palírna. Lékárna byla pronajímána a po určitou dobu zde tomu tak nebylo. Do historie se zapsal například lékárník Bernard Josef Kühn, který v roce 1805 s manželkou Terezií dům koupil. Nechal zde zbudovat lékárnu, dům nechal přestavět a získal radikované právo na lékárnu.
Opis historické listiny z roku 1783 a léky do „skrýše“ vložil po rekonstrukci lékárny zástupce provizora lékárny U Černého orla a zástupce okresního lékárníka PhMr. RNDr. František Fröml (1924–1999). Zabýval se historií lékárnictví a zdravotnictví v Prostějově a na Prostějovsku. Jeho články a studie najdeme v různých odborných časopisech a tisku (například Farmaceutický obzor, Časopis českých lékárníků, Štafeta, Stráž lidu) a v rukopisné práci Dějiny lékáren v Prostějově s přihlédnutím k dějinám zdravotnictví (Prostějov 1973). Je škoda, že jeho výzkumy a závěry nevyšly v knižní podobě jako monografie.
PhDr. Hana Bartková, Prostějov
