Ing. Josef Kovářík (1868–1940) založil v roce 1894 továrnu na výrobu zemědělských strojů a v roce 1896 se stal jeho společníkem bratr František, díky jehož mimořádné strojnické erudici továrna expandovala na značně prosperující podnik. O dvě desítky let později spojili svou továrnu s firmou Wichterle a založili značku WIKOV. Návrh novostavby vily si Josef Kovářík nechal zhotovit od brněnského modernisty Emila Králíka, který navrhoval i vilu jeho bratra Františka na nynějším náměstí Padlých hrdinů.
Realizací návrhu rodinné vily byla pověřena v letech 1910–1911 stavitelská firma Konečný & Nedělník. Noblesní stavbu průmyslníka začlenil architekt do uliční zástavby Smetanova, nyní Vojáčkova náměstí naproti Národního domu. Symetricky řešené průčelí s odchylkou vstupní partie na levé straně ovládá v patře centrálně situovaná lodžie a na každé straně arkýř.
Budova prošla mnoha rukama, sídlo v ní měl i školský úřad. Od roku 2017 je jejím vlastníkem družstvo Kováříkova vila, které započalo s rekonstrukcí. Podle předsedy Martina Radiče je to běh na dlouhou trať. Po dokončení by vila měla sloužit veřejnosti. Kulturní památkou byla vila vyhlášena v květnu 1958.
Poprvé se vilu podařilo otevřít pro veřejnost v rámci Mezinárodního dne průvodců. „Protože byl zájem velký, domluvili jsme se s panem Radičem, že bychom vilu zpřístupnili také na jaře v rámci akce Brány památek dokořán. Po zveřejnění informace o prohlídkách byla jejich kapacita velmi rychle obsazena. Máme z toho velkou radost. Je vidět, že Prostějovany zajímá naše historie a památky,“ uvedl Marek Moudrý, ředitel SOŠPO, jejíž studentky vilou provázaly. Pro velký zájem bude vila otevřena letos ještě jednou, a to na podzim v rámci Dnů evropského dědictví.
