Prostějovské volejbalistky skončily na jaře 2021 v předchozím ročníku UNIQA extraligy žen ČR až sedmé. Uplynul rok – a rázem vystřelily elitní českou soutěží až na nejvyšší post nečekaným ziskem mistrovského titulu. Jak je to možné?
Prostějovské volejbalistky skončily na jaře 2021 v předchozím ročníku UNIQA extraligy žen ČR až sedmé. Uplynul rok – a rázem vystřelily elitní českou soutěží až na nejvyšší post nečekaným ziskem mistrovského titulu. Jak je to možné?
Bude to už deset let, co do našich luhů a hájů přivandroval současný boss prostějovského hokeje a na radnici před všemi zastupiteli se klaněl ve snaze získat významnou dotaci pro Hokejový klub Špačci Prostějov. Jarouš Tuňák ve snaze zalíbit se všem komunálním politikům tehdy vyřkl památnou větu, po které se dodnes fanouškům prostějovského ledního hokeje ježí chlupy po celém těle. „Když mi dáte prachy, do dvou let vybojuji extraligu,“ šokoval kdysi v obřadní síni radnice všechny zastupitele Jarouš Tuňák.
Národní týmy a prostějovské volejbalistky, to bylo hned od vzniku VK před patnácti lety velmi intenzivní spojení. Celá řada hráček hanáckého klubu pravidelně nastupovala v reprezentačních zápasech za výběry různých zemí, ponejvíce České republiky či Slovenska. A většinou nadmíru úspěšně.
Květen lásky čas a také vzpomínek na padlé osvoboditele z druhé světové války, ať už byli z jakýchkoliv států, tak nějak si tento měsíc představí normální soudný člověk. A co na tento kvetoucí čas říkají prostějovské kroniky?´
Ve středečním pohárovém zápase si Radek Bureš (na snímku) odehrál na středu zálohy své. Byl platný směrem do defenzivy a snažil se tvořit i směrem dopředu. Krátce před pauzou byl navíc v ústřední roli, kdy se dostal do vyložené šance, kterou řešil lobem. Jen ke své smůle trefil tyč a z následného protiútoku se soupeři podařilo srovnat v poslední sekundě prvního poločasu. O zlomovém momentu zápasu tak nebylo pochyb. Nejen o tom se po zápase rozhovořil v exkluzivním rozhovoru pro Večerník.
Asi už jste na to někdy narazili, na úvahy o tom, zda mají různé národy různé charakterové a další vlastnosti. U Japonců je to třeba důraz na výkon, u Němců důkladnost a přesnost. A tak by se dalo pokračovat. Co ale třeba Češi? Už vím: závist to bude.
Společenský život za poslední dva roky silně trpěl a situace nadále není nejlepší. Postupem času se návštěvníci sice opět vrací, nutno ale dodat, že už to není v tak hojném počtu, jak tomu ve většině případů bylo ještě v roce 2019. Na vině jsou ze všeho nejvíce dva faktory. Doba po covidu, kdy byla většina z nás zavřená doma a na kulturní i společenské akce zanevřela a stále vyšší růst inflace, která zdražuje všechno na počkání. Život ale musí běžet dál a bez socializace v rámci těchto akcí mohou přijít další problémy.
V příštích dnech nás čekají dva velké sportovní svátky. Od 30. dubna do 4. června proběhne v Prostějově největší český mužský tenisový turnaj UniCredit Czech Open. Klání na antuce se v našem městě koná už od roku 1994 a v minulosti se z celkového vítězství radoval například Radek Štěpánek, Jiří Veselý a Jan Hájek.
Zatímco u řady starších kategorií už se hraje o důležité body, u těch menších je hlavním úkolem hrát a bavit se. A uplynulá sezóna to všechno opravdu nabídla. Po sezóně bez možnosti trénovat přišel velmi vydařený ročník, na kterém mají jednoznačně největší zásluhu trenéři, kteří se dětem po celý rok poctivě věnovali, ale i řada dalších faktorů. Díky tomu se tak o letošní sezóně dá mluvit pouze v pozitivním duchu a budoucnost mládežnického hokeje vypadá velmi slibně. Kromě drilu a zábavy pak nechyběly ani úspěchy, které se společně s touto kombinací musely dříve či později dostavit.
Společenský život za poslední dva roky silně trpěl a situace nadále není nejlepší. Postupem času se návštěvníci sice opět vrací, nutno ale dodat, že už to není v tak hojném počtu, jak tomu ve většině případů bylo ještě v roce 2019. Na vině jsou ze všeho nejvíce dva faktory. Doba po covidu, kdy byla většina z nás zavřená doma a na kulturní i společenské akce zanevřela a stále vyšší růst inflace, která zdražuje všechno na počkání. Život ale musí běžet dál a bez socializace v rámci těchto akcí mohou přijít další problémy.
Uplynul týden – a už známe skoro kompletní složení družstva prostějovských volejbalistek pro příští sezónu 2022/23. Řekněme si to přímo na rovinu, z hlediska možného navázání na letošní překvapivý zisk mistrovského titulu se jeví dost slibně.
Pokud si zrekapitulujeme nastalou situaci, tak určitě zůstává devět ze dvanácti členek úspěšného mančaftu: první nahrávačka Simona Bajusz, všechny blokařky Raquel Löff, Kateřina Kvapilová a Petra Kožoušková, tři smečařky Klára Faltínová, Pavla Meidlová a Michaela Smolková, univerzálka Michaela Beránková i libero Adéla Stavinohová!
Během posledních dvou měsíců jsme si do sytosti užili nejrůznějších kulturních a společenských akcí, o kterých se nám během dvou covidových let mohlo jen zdát. A pevně doufám, že si jich budeme užívat i v dalším období během léta.
Fotbalové soutěže pomalu a jistě spějí do velkého finále a brzy bude jasno, kdo se bude radovat z postupů a kdo naopak pakovat o třídu níže. Někde už je víceméně jasno, někde to bude ještě drama, ale zarážející je na konci května zcela jiný fakt. Nedostatek hráčů trápí různé kluby od krajského přeboru po nejnižší třídy a s velkou obavou jsem zvědav, co přinese následující ročník za změny.
O vzpomínky vás nikdo nepřipraví, maximálně je zapomenete… Proto je dobré „hodit je“ na papír, jak se říká, a v pravý čas si je osvěžit. Je také dobré si připomenout vzpomínky těch druhých, a to obzvláště v době, kdy se někteří jiní pokouší překrucovat historická fakta, případně je nenápadně zakrývat. Tím se teď vracím k tomu, jak se letos na mnoha místech podivně připomínalo výročí konce nejstrašnější války v dějinách lidstva.
V posledních číslech jsme v publicistice věnované prostějovskému hokeji nemálo kritizovali komunikaci klubu nebo se podivovali nad některými odchody. Tentokrát budeme trochu smířlivější. Věnovat se totiž budeme hráčům, kteří v Prostějově oficiálně zůstali.