V Prostějově už naplno zavládla vánoční pohoda. Vánoční jarmark na náměstí běží již na plné obrátky, v pátek pak bylo slavnostně otevřeno mobilní kluziště před muzeem a úderem sedmnácté hodiny bylo ještě slavnostněji přikročeno k rozsvícení vánočního stromu na náměstí T. G. Masaryka.
Na startu ročníku bylo jasné, že Samuel Kulig (na snímku) ještě nebude k dispozici. Jeho rekonvalescence se však protáhla mnohem déle, na což přišel zdravotní tým až při zákroku v koleni. Absence se tak protáhla až téměř do konce podzimní části a středopolař stihl jen necelých dvacet minut, což jej velmi mrzí.
„V té spanilé dědince jsem strávil snad vůbec nejkrásnější dny svého života,“ napsal prostějovský rodák Edvard Valenta ve své knize Život samé psaní. Přitom právě Valenta procestoval celý svět, načež po válce se trvale usadil v Praze. Jeho slova by podepsala celá řada pozoruhodných lidí. Nepochybně mezi ně patří i prof. Ing. Kamil Wichterle, DrSc. (na snímku), syn světoznámého vědce Otto Wichterleho a zubní lékařky Lindy Wichterlové. Na ni ve Stražisku vzpomínají jako na neobyčejně milou dámu, se kterou byla radost popovídat si o čemkoliv na světě. Právě vysokoškolský profesor, který během svého života zapsal 25 patentů a přednášel na mnoha světových univerzitách, koncem letošního října zavítal do sálu obecního úřadu ve Stražisku, aby přítomným vyprávěl o životě v dobách, kdy do obce ještě nevedla pořádná silnice a všichni sem jezdili výhradně vlakem. Obsah tohoto setkání, kde padaly i četné dotazy, jsme zpracovali do formy rozhovoru. Avšak ještě než jsme jeho první část stačili zveřejnit, maminka Linda uplynulý pátek 24. listopadu odešla bohužel do toho nejpůvabnějšího nebe (čtěte na dvoustraně 28a29 – pozn.red.).
uplynulý pátek 24. listopadu
Poslední dobou kouč prostějovských volejbalistek často žehral na horší zakončení ze zóny čtyři, což je útočné teritorium především smečařek. Nyní se zdá, že tato dosavadní slabina by mohla přestat být problémem. Proti Šelmám totiž zahrála velice dobře Pavla Meidlová a výborně Klára Faltínová, které se dařilo už předtím ve Frýdku-Místku. Právě „Falti“ jsme dali prostor vylíčit po sobotním skolení brněnského celku své pocity.
Po sedmi letech se tenisté České republiky dostali mezi nejlepších osm týmů v Davis Cupu, v novém formátu si dokonce finálový turnaj zahráli poprvé. A mladá sestava ukázala, že se s ní v dalších letech bude muset počítat. „S trochou štěstí jsme se mohli dostat až do posledního zápasu. Ale čtvrtfinále je úspěch,“ míní kapitán národního týmu Jaroslav Navrátil.
Už odmalička jej to táhlo na led a brusle měl na sobě od svých čtyř let. V rámci své kariéry chtěl dosáhnout řady úspěchů, ale nakonec se jeho cesta vydala trošku jiným směrem. V patnácti letech se poprvé dozvěděl o možnostech skills koučů, uchvátila jej práce Larryho Barrona v Los Angeles. Postupem času si tak začal jít za snem stát se jedním z uznávaných skills koučů, což zatím do puntíku plní. Richard Kovařík (na snímku) zažil roky v zahraničí a pravidelně připravuje řadu profesionálních hokejistů. Loni byl zařazen do top desítky koučů na světě v rámci největšího trenérského portálu, kde sám také přednáší a přidává své poznatky. Od letošní sezóny pracuje i u reprezentace do 16 let a nezapomíná sledovat ani situaci ve svém rodném Prostějově.
V roli týmové jedničky to měl Jiří Lehečka velice složité. Ve čtvrtfinále Davis Cupu proti Austrálii narazil na dvanáctého hráče žebříčku ATP Alexe de Minaura a přestože získal první set, bod do kabiny nepřinesl. „Byl to oboustranně hodně dobrý zápas, který rozhodly větší zkušenosti soupeře,“ posteskl si Lehečka.
V minulém vydání Večerníku jste si mohli přečíst první část rozhovoru se dvojicí známých herců Zuzanou Kronerovou a Oldřichem Navrátilem (oba na snímku), kteří navštívili prostějovské divadlo v rámci komedie Manželství v kostce. Ve druhé části speciálního dvojrozhovoru se dozvíte například, co pro oba herce divadlo znamená, zda se řemeslo nějakým způsobem v průběhu posledních let proměnilo, ale i to, co oba herečtí kolegové dělají, když zrovna nic dělat nemusí.
Opora prostějovského eskáčka a vyhlášený ostrostřelec Lubomír Korhoň podržel svůj tým i v Uherském Hradišti. Po vedoucí brance soupeře dokázal za pouhých pětadvacet vteřin vyrovnat skóre a nasměrovat mužstvo k vítězství. Sám myslí teď na to, aby se v neděli nepodcenil další z „lehčích“ soupeřů.
Více než tři sta startů v NHL, kde si zahrál i finále Stanley Cupu. Trojnásobný medailista z mistroství světa, vítěz extraligy – v tomto výčtu úspěchů bychom mohli pokračovat velmi dlouho. Lukáš Krajíček (na snímku) je bezesporu nejúspěšnějším odchovancem prostějovského hokeje a na své rodné město nikdy nezanevřel. Už od útlého dětství zde působí i jeho syn Nikolas, který se nedávno stal i nejlepším obráncem tradičního turnaje Sida Cup a ukazuje, že chce jít v tátových šlépějích. A takovou personu nyní mají v podobě asistenta trenéra muži SK Prostějov 1913, kde pomáhá především obráncům. Piluje s nimi všechny dovednosti, aby dosáhli na vyšší úroveň.
Přesně před šesti lety v listopadu roku 2017 se poprvé veřejnosti představil spolek Hanácký Jeruzalém, jehož hlavním cílem je připomínat významné kapitoly česko-židovského soužití, které mohou být inspirací i pro dnešek. Spolek je v současné době nepřehlédnutelným subjektem v oblasti kulturního a společenského života města. Jeho předseda Michal Šmucr v interview pro Večerník bilancuje nejdůležitější počiny spolku Hanácký Jeruzalém.
Nebýt jeho skvělých zákroků i špatné střelby soupeře, bylo by už do přestávky rozhodnuto o jasné prohře prostějovských házenkářů s Újezdem u Brna. Takto měl mladý brankář Sokola II Matyáš Micka velkou zásluhu na tom, že naděje na překvapení proti favoritovi více než poločas reálně žila. Až po obrátce kouzlo vyprchalo a vedoucí mužstvo druholigové skupiny Jižní Morava odvezlo pohodlné vítězství 22:28. Nebylo divu, že roztrpčení prostějovského gólmana v pozápasovém exkluzivním rozhovoru pro Večerník bylo veliké.
S devatenácti dosaženými body byla Karin Šunderlíková nejčastěji skórující hráčkou odvetného duelu mezi Prostějovem a Soluní. Ani její příspěvek, ani maximální snaha všech parťaček i celého týmu VK však nestačila, domácí porážka 1:3 znamenala vyřazení. A rychlý letošní konec na klubové scéně pohárové Evropy.
Hned několik bratrských dvojic pravidelně hraje za fotbalovou Konici. Jednou jsou i bratři Bílí. Oba se setkali uplynulou sobotu na hřišti. A možná na dlouhou dobu naposledy. František Bílý (na snímku) totiž brzy v klubu podle svých slov skončí. „Naštěstí to není výkonností,“ směje se. Pro hráče s číslem 6, který navíc nastoupil do utkání s „céčkem“, to tak byl zajímavý zážitek. Pravděpodobnou derniéru v konickém dresu proměnil se spoluhráči ke své spokojenosti ve výhru. I když přišla, paradoxně až po rozlučce s fotbalovým podzimem. Po utkání jej Večerník vyzpovídal.
Jak jste se již mohli dočíst ze stránek Večerníku, se začátky mužského týmu SK Prostějov 1913 vypomáhá i Marián Jelínek (na snímku), který si jinak jako veleúspěšný mentální kouč rozhodně nemůže na nedostatek práce stěžovat.
