Turnaj MONETA Czech Open každoročně nabízí řadu zážitků a neopakovatelných příběhů. Předcházející ročníky se do vzpomínek fanoušků i samých aktérů zapsaly často unikátním způsobem. Bývalá světová jednička Gustavo Kuerten nezapomene, že v Prostějově slavil narozeniny, Magnus Gustafsson si může připomínat chuť rohlíků, které si oblíbil právě při svém startu na turnaji.
Každý ročník prostějovského tenisového svátku nabízí příznivcům zajímavé zápasy v příjemné atmosféře. Předchozí roky potvrdily, že se vyplatí dorazit do ochozů fandit. Každý si přijde na své. Pět nabízených důvodů k návštěvě MONETA Czech Open může posloužit jako ochutnávka příštích dnů, které můžete strávit ve společnosti bílého sportu.
Čtyři hráči z první světové stovky, téměř všichni nejlepší domácí tenisté i kompletní slovenská elita a také velké naděje domácího tenisu se představí na prostějovských kurtech v rámci 28. ročníku turnaje MONETA Czech Open, který je dlouhodobě nejvýznamnějším mužským tuzemským podnikem. Hlavní soutěž se bude hrát do nadcházející soboty 19. června, kdy poslední utkání určí majitele prestižní trofeje.
Už po dvacáté osmé si to tenisté na prostějovských kurtech rozdají o vítězství na turnaji MONETA Czech Open. Elitní podnik na Hané berou příznivci téměř jako samozřejmost, vždyť se zde hraje od roku 1994. Mnohem méně fanoušků si uvědomuje, že tak samozřejmé to zase není. Na okruhu ATP se poměrně často turnaje ruší a skončí dříve, než se stanou tradičním podnikem. Stačí se podívat do historie – ostravský halový turnaj, jehož poslední ročník ovládl věhlasný Andre Agassi, skončil po pěti letech. S Prostějovem pojil oba podniky rok, v němž se hrál první ročník…
Není to tak dlouho, co jsem zaslechl od kamaráda zajímavou úvahu. Nemá sice vysokou školu, nicméně má příjemnou práci, kterou může na počítači vykonávat z domu. Přesto se mezi řečí zmínil, že by dítě v žádném případě nedal na gymnázium. To už spíše na „učňák“. Zajímavá myšlenka, uváží-li člověk, že gymnázium má pomoci k vysokoškolskému studiu, a tudíž lepšímu uplatnění.
Uplynulých patnáct měsíců zanechalo výrazné stopy na životech klientů i provozech sociálních zařízení. Krize způsobená koronavirem přinesla řadu problémů, ale zároveň vyzkoušela nejen fyzickou, ale také psychickou odolnost všech, kteří se starali o uživatele zařízení, především staršího věku. V Centru sociálních služeb v Prostějově došlo během pandemie k úplnému uzavření dvou oddělení, nakažených covidem-19 byly desítky lidí z řad uživatelů, ale i členů personálu. Ředitelka největšího prostějovského sociálního zařízení Helena Vránová v hodnocení hovoří o nejistotě, vyčerpání, ale i strachu.
Podnikatelé se nemusí bát. Pokud jim kvůli koronaviru klesly tržby na méně než polovinu, dostanou od vlády za každý den tisíc korun. Kompenzační bonus se od února zdvojnásobil. Zároveň zaměstnavatelé získají 500 korun denně na každého zaměstnance. Pokračuje také program Antivirus, prostřednictvím něhož stát mimo jiné proplácí mzdy zaměstnanců uzavřených či omezených provozů. Aktuálně Ministerstvo financí prodloužilo vyplácení kompenzačního bonusu až 1 000 korun denně pro podnikatele zasažené vládními omezení i za květen.
O dnešní době se někdy hovoří jako o době postmoderní, někdy jako o době postfaktické, kdy fakta a pravda vlastně ztrácejí význam, důležitější je přece dojem a to, co chceme slyšet. Někdy se o současné době ale hovoří také jako o hyperkorektní. A i když se toto označení většinou stává hanlivým, v tomhle případě se bude jednat o záležitosti spíše milé až úsměvné.
Všechno zlé je pro něco dobré. Toto přísloví se dá přitom vztáhnout i na řádění koronaviru v České republice. Kromě toho, že za sebou nechal hrozivou spoušť – třicet tisíc zemřelých, spoustu lidí v nemocnicích nebo na dlažbě – ukázal alespoň pár kladných věcí. A ty byly vidět také na Prostějovsku. Příkladů se přitom najde hned několik. Pokud tedy stále nevěříte, že na uplynulých dvanácti měsících mohlo být přeci jen něco dobrého, zkusíme vás přesvědčit. A to přímo skutečnostmi a situacemi z našeho regionu.
Těžké časy vždycky prozradí člověku i společnosti, co v nich je. A ukážou to nejlepší i to nejhorší v nich. Koronavirová doba není jiná. I ta ukázala v tom lepším případě ochotu pomáhat, solidaritu i zájem obyčejných lidí. V tom horším případě ale lhostejnost, pasivitu a nekompetentnost mnoha jiných. Často těch, kteří o osudu společnosti rozhodují.
Značně turbulentní rok mají za sebou snad všechny obory v ekonomice včetně těch, které shání zaměstnance firmám, tedy personální agentury. Podle majitelky jedné z těch prostějovských Evy Vachové se koronavirová epidemie dost razantně projevila na trhu práce. A tím i na fungování agentur.
Představa home office jako práce z pohodlí a ticha domova u mnohých z nás velice brzy vzala za své. Za sebe mohu říct, že mě jen tak něco nerozhází a má slova „odcházím do práce“ bez problémů respektují všichni členové naší rodiny včetně ani ne dvouleté dcerky, vysoce aktivního druháka, ještě aktivnější partnerky a celkem čiperného psa. A to i přesto, že následujících několik hodin sedím doslova uprostřed dění u stolu v kuchyni. Bez problémů se uzavřu do svého světa a s prací nemám problém.
Primátor Statutárního města Prostějova František Jura spolu se svými náměstky Jiřím Pospíšilem, Alenou Raškovou, Miladou Sokolovou a Jiřím Rozehnalem uplynulou středu 26. května ocenili a vyzdvihli činnost lidí, kteří po celou dobu stáli v první linii boje s koronavirem nebo první linii řídili.
Víte, že je velmi pravděpodobné, že v práci strávíte zhruba čtvrtinu svého života? V lepším či horším (vyberte dle svého nitra) případě je to ještě o něco více. Co vše může váš pracovní výkon ovlivnit? Nejen individuální povaha, ale také pracovní prostředí. Podle odborníků je důležité, jak se nadřízení chovají k zaměstnanci, jakou má pracovní náplň, jakou má míru rozhodovacích pravomocí a volnosti.
Společností, které v tomto roce nabírají a budou nabírat nové zaměstnance, je výrazně více než těch, které plánují propouštět. A to i přesto, že zhruba polovina z nich v souvislosti s epidemií koronaviru čeká zhoršení výsledků svého hospodaření. Navzdory tomu do budoucnosti mnohé z nich hledí spíše s optimismem.
