Co očekávat od UNIQA extraligy žen ČR 2021/22? Nyní, více než čtvrt roku před zahájením soutěže, jsou jakékoliv prognózy takříkajíc na vodě. Při pozorném sledování uplynulé smršti změn v hráčských kádrech jednotlivých klubů však přece jen lze předběžně stanovit určitý nástin jejich odhadované síly.
„Paní Jana mi řekla, že si připadala jako hvězda. A mně nezbývá nic jiného než na tomto místě potvrdit, že hvězdou skutečně je. Některé věci totiž nejsou pro každého a paní Jana zažila v životě takové situace, unesla takové rány, zvládá nelehké životní úděly, a i tak si dokázala zachovat nevídanou energii a sílu a vitalitu. Kdo ji zná, tak jistě ví, o čem mluvím. Je to prostě hvězda ve své vlastní podstatě, zářivá, hřejivá a současně nebývale skromná.
Existujeme v takové době, jež udržení výhradně pozitivního přístupu k životu i obecně vůči všemu vůkol moc nepřeje. A kdo si zdravou, kladně nabitou mysl v tomto hektickém světě dlouhodobě hájil, tomu byl postaven do cesty koronavirus jakožto hodně těžká překážka ke zdolání.
Pokud navštívíte nedávno dokončené Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem, připadne vám to jako zázrak. Jak mohlo něco takového v relativně malé obci vzniknout? Vlastně nejen tam, ale kdekoliv na světě? Nejedná se však o zázrak, ale o dosavadní završení čtvrtstoletí trvajícího příběhu Václava Obra. V jeho případě se v jednom člověku spojila neobyčejná řemeslná zručnost a zarputilost s darem zapůsobit přesvědčivostí svých vizí na velké množství lidí. Jestli je však Obr skutečným mistrem v nějakém oboru, pak je to umění malých kroků. A tomu se může vyučit každý z nás, ať už děláme cokoliv.
Dveře snesou hodně věcí. Ty, za nimiž se děje často něco tajného, nosí na sobě izolační vrstvu, ty vedoucí do pokojíku teenagera zase plakát oblíbeného zpěváka (tedy aspoň v dřívějších dobách). Dveře vedoucí z bytu či domu ven mohou sloužit jako nástěnka s poznámkami. Sám jsem jich několik viděl a byly odrazem priorit obyvatel i konkrétní doby. Třeba „máš klíče?“, ale i „máš mobil?“. Poslední dobou bylo hitem dveřních poznámek „máš roušku?“.
Jízdní řád druhé nejvyšší soutěže poznal své rozložení, 1.SK Prostějov a další účastníci příštího ročníku soutěže Fortuna:Národní liga už ví, s kým a kdy budou hrát v nadcházejícím ročníku. A nutno říct, že bude rozhodně na co se těšit. Vezměme si to popořádku: soutěž budou hrát exprvoligisté jako Příbram, Zbrojovka Brno a Opava. Tedy dva tradiční ligové kluby, z toho jeden s obrovskou historií. Třetí do party má pověstné fanoušky. Už teď to vypadá na velice zajímavé duely a nejzajímavější obsazení soutěže od dob, kdy se v ní proháněla Sigma a Baník.
Jan Rudovský, Jan Kloz, Marek Švec, Petr Beránek, Adam Havlík, Jakub Babka, Josef Zajíc. To jsou asi nejznámější hráči z těch, které pro novou sezónu získal a dosud oznámil hokejový klub LHK Jestřábi Prostějov.
Ne herní projev, ne tolik postavení v tabulce, ale komunikace a otevřenost. Tyto dvě skutečnosti prostějovskému hokeji chybí nejvíc. Bit je přitom nejen fanoušek nebo regionální sportovní redaktoři, ale i sám klub.
Prostějovský hokej nyní prochází jakýmsi přechodným obdobím. A to už druhý rok. Za tu dobu se v něm vystřídalo velké množství hráčů. Vždyť z ročníku 2019/2020 zbyl v týmu jako jediný hráč Petr Krejčí. Přitom je to pouhý rok a čtvrt… Přesto se zdá, že Jestřábi, vzdor divokým odchodům a zdánlivě nedobré hráčské politice, mohou pomýšlet na úspěch. Není to ani tak tím, že bylo mužstvo v minulých sezónách pasováno
Minulý týden dorazila do Prostějova další dobrá zpráva. Dopravní terminál, který jsme nechali vybudovat na Floriánském náměstí, získal čestné uznání v soutěži Stavba roku Olomouckého kraje.
Koronavirus je ten tam. Ale zvítězili jsme nad ním? Na jásot je ještě brzy. Jen si vzpomeňme, jak dopadl ten z loňska…
Vypadá to ale, že k úlevě mají sportovci hodně daleko, spíše naopak. Zejména ti amatérští z kolektivních sportů už vidí, že pokud by se situace opět začala zhoršovat, jsou první na ráně. Byli by to oni, kdo by najednou musel přestat trénovat, o zápasech nemluvě. Už si to ostatně vyzkoušeli hned třikrát. Třikrát za posledních patnáct měsíců nesměli fakticky nic dělat, přičemž poslední pauza trvala skoro půl roku.
Předminulý týden skončil u klubu 1.SK Prostějov Pavel Šustr. Odešel v dobrém, měl za sebou velmi úspěšný ročník a rok a půl pod jeho vedením se ukázal jako dobrá volba. Tým pookřál a výsledkově překonal očekávání. Navíc se tak stalo po vzájemné dohodě, žádná zlá krev.
Máme pár dnů po oficiálním rozvolnění, kdy si můžeme sednout na pivo do zahrádky, tedy ne té vlastní, ale hospodské, můžeme dokonce skoro normálně nakupovat a děti nám zase běhají radostně, no jak které, po školách. Na první pohled je vše v růžových barvách a je pravda, že když se projdete po Prostějově, vše vypadá rozjásaně a sluníčkově, ale není všechno jen tak...
Chcete si v Prostějově nahnat politické body? Pak začněte vykřikovat, že se tady ve velkém svévolně kácí a že se nic nedělá pro životní prostředí. Stromy má každý rád, takže fanoušků najdete určitě hodně. Není přitom důležité, kolik stromů jste vy sami zasadili, důležité je, jak vás bude slyšet.
Jak známo, hokejové mužstvo LHK Jestřábi Prostějov projde od minulé sezóny vstříc té příští obří personální obměnou. Hráčský kádr bude nový přibližně ze dvou třetin, zůstane pouze minimum dosavadních členů realizačního týmu a po sedmi letech v klubu končí i sportovní manažer, dlouho též trenér Jiří Vykoukal.
