Vyrážíme do akce. V tomto duchu se zachovaly snad všechny amatérské sportovní kluby, co v této zemi jsou. A tak jsou opět sportoviště plná lidí. Neodrazuje je ani poměrně chladné počasí, ani vládní nařízení. Dost bylo sezení!
Vyrážíme do akce. V tomto duchu se zachovaly snad všechny amatérské sportovní kluby, co v této zemi jsou. A tak jsou opět sportoviště plná lidí. Neodrazuje je ani poměrně chladné počasí, ani vládní nařízení. Dost bylo sezení!
Minulý týden jsem jménem statutárního města Prostějova děkoval dvěma skupinám lidí za jejich pomoc v boji proti koronaviru. V úterý jsem se společně s dalšími kolegy z vedení města setkal s dobrovolníky pomáhajícími zajišťovat chod zdejšího očkovacího centra.
Máme tady sice jaro, ale dny jsou spíše studenější a tak je stále lepší být u nějaké četby. A protože tou mohou být i prostějovské kroniky, tak pojďme zase do nich.
Nemalé kotrmelce předvádí v posledních letech Prostějov. Nejen výsledkové a tabulkové, ale také v oblasti strategie. Zdá se totiž, že se od postupu do 1. ligy změnila a letos tomu bude už počtvrté. Zatímco v první sezóně prvoligové se sešel tým, který byl oproti tomu druholigovému jen minimálně posílen, následovalo fakticky pět let, kdy měli Jestřábi silný a konkurenceschopný tým. Vesměs kvalitní směrem dopředu, horší směrem dozadu. A s nadprůměrným obsazením v bráně. Před minulou sezónou 2020/2021 však přišel řez a velké změny, 12. místo s tehdejším týmem nebyl neúspěch, ale rovnou propadák. Dalo se tedy pochopit, že chce klub zkusit něco jiného.
Žádný strom neroste do nebe. A ten prostějovský nyní narazil na své limity. Skončila totiž úžasná série venkovních zápasů bez porážky. Zastavila se na čísle dvanáct, což je nepochybně úctyhodné číslo.
Česká politika byla vždycky tak trochu tragikomická: prázdné sliby, velkohubá prohlášení a naposledy z ní Michal Hašek udělal i závody ve lhaní. Současná vládní garnitura však posunula „kvalitu“ politické kultury a jednání u nás ještě o stupínek níže. I když se to přitom nezdálo možné, stále hledáme nové dno. Inu, jak kdosi trefně poznamenal: „Když volíš šaške, očekávej cirkuse“. Tak jest.
Poslední dobou se nastřádalo několik významných jubileí. Dožitých i těch bohužel už nedožitých. Britská královna Alžběta II. oslavila pětadevadesátiny, zatímco jejímu manželovi, princi Filipovi, chyběly do stých narozenin pouhé dva měsíce. Devadesátiny oslavila i herečka Jiřina Bohdalová. Jenže taková výročí nepotkávají jen ve světě či u nás známé osobnosti.
V polovině března skončila volejbalová UNIQA extraliga žen ČR 2020/21 – pro jednu polovinu z deseti zúčastněných týmů přirozenou cestou (rozuměj nepostupem do play off či vyřazením z něj), pro druhou půlku předčasným uzavřením soutěže z koronavirových důvodů. Každopádně drtivá většina klubů v tu chvíli odpískala celou uplynulou sezónu a až do začátku přípravy na tu příští dala svým hráčkám dlouhatánské volno.
Sestupové vody? Nic pro nás. To si nepochybně říká řada majitelů a představitelů klubů napříč sporty a soutěžemi. Z těch dříve podceňovaných se však z této myšlenky stalo pravidlo jen v několika případech. Jedním z nich je prostějovské fotbalové eskáčko.
Spekulace. To byl nejčastější způsob informování o posezónním vývoji u Jestřábů. Klub totiž trvale mlčel, místy mlžil, na dotazy nechtěl nic potvrdit, ale ani vyvrátit. Výsledkem tak byla série dohadů. A jeden z nich se týkal také Jiřího Vykoukala. Později sice otázka jeho budoucnosti trochu zapadla za témata jako nový trenér a hráči, kteří v rytmu „poslední zhasne“ souvisle opouštěli jestřábí hnízdo. Nyní je ale jasno, Jiří Vykoukal svůj další osud s Prostějovem nespojí. Alespoň ne v nejbližší době.
Dobrou zprávou posledních dní je ustupující epidemie koronaviru a na to navazující zmírnění vládních opatření proti šíření této nemoci. Zdá se, že aktuální podmínky nám umožní alespoň částečně se vrátit k plánům, které jsme měli již v loňském roce.
Současná doba koronavirová staví před lidstvo i každého člověka spoustu různých dilemat. Co se sportu týče, bylo v České republice díky postupně rozvolňovaným hygienickým opatřením umožněno v posledních týdnech obnovit společné pohybové aktivity včetně normálního trénování a opětovného spuštění neprofesionálních soutěží i jednorázových akcí.
Život se nám jakžtakž vrací do normálu a tak se také obecně města a obce zahušťují lidmi a automobily. No a hned u aut bych se zastavil v souvislosti s opětovnou instalací radarů do města...
Po nevydařené sezóně 2020/21 bylo zřejmé, že družstvo volejbalistek VK Prostějov potřebuje oživit správně zvolenými změnami. Ne mančaft úplně překopat, ale spíš vyhmátnout jeho slabší místa a na těch vhodně zapracovat. Jinak by se nový soutěžní ročník také mohl změnit v útrpné čekání na další neúspěch.
Že po sedmiletce prostějovského dobrodružství definitivně odejde sportovní manažer Jiří Vykoukal a již nechtěného kouče Jiřího Šejbu hned po roce nahradí Aleš Totter, to se vědělo minimálně několik týdnů, šlo jen o potvrzující razítko ze strany vedení klubu. Ale že se realizačním týmem LHK prožene tak razantní vítr – srovnatelný s big bangem v hráčském kádru – to do jisté míry znamená překvapení.