Na uplynulý rok a půl se většina z nás bude nejspíš snažit zapomenout. Platí to pak zejména pro amatérské sportovce, kteří si načas museli dát úplně pohov. A pak několik měsíců trpně sledovat, jak vláda vydává nesmyslná a často (zejména v kolektivním sportu) neproveditelná opatření pro boj s koronavirem.
Všichni jsme v minulých týdnech viděli záběry z jihomoravských obcí postižených řáděním tornáda. Proto mi udělal velkou radost zájem obyvatel Prostějova o pomoc lidem, kteří se musejí vypořádat s následky této události. Z jižní Moravy jsme zaznamenali prosbu o čepice a ochranné krémy, které by lidem opravujícím obydlí usnadnily pobyt venku pod širým nebem.
Tak jako každý rok (případně půlrok), i tentokrát si na chvíli zahrajeme na věštce. Alespoň fotbalové. Znovu si totiž dovolíme tipnout to, jak se celku 1.SK Prostějov v následující půlce sezóny povede. A to jak po stránce individuální, tak po týmové. Důležité jsou totiž obě. Na následujících řádcích se tak budeme zaobírat třeba tím, kdo se ukáže být střelcem či rozdílovým hráčem, kdo nastřádá nejvíce minut nebo žlutých karet. Nebo který z hráčů se třeba neprosadí. Odhadneme rovněž to, zda se Prostějovu bude dařit doma, venku a jak to skoulí celkově. Snad tentokrát budeme mít přesnější odhad, v minulém půlroce jsme poněkud nadsadily minuty několika borcům, za top střelce jsme tipovali Omaleho a nesprávně jsme tušili, že si brankáři rozdělí zápasy rovným dílem…
Svět jde neustále dopředu a nová doba si žádá nové termíny. Někdy to vypadá, že uklízečky vymřely a místo nich už jsou kolem nás jen samé operátorky cleaning service. Na podomního prodejce už rovněž nenarazíte. U dveří vám však místo něj zaklepe account manager...
Máme tady první prázdninový měsíc. A i když to na středních školách ještě žije, my se podíváme opět do městských kronik a zavzpomínáme na staré časy.
Intenzivní práce s celkem, dlouhé rozmýšlení a až pak doplnění. A také ukázka koncepčnosti. Tak působí v posledních letech sestavování „A“ týmu 1.SK Prostějov.
Radost ze zdárně uskutečněného sportovního podniku se samozřejmě netýká zdaleka jen podrobněji rozebíraného PROSTĚJOV CUPU, nýbrž i celé řady jiných pořádaných akcí v dalších odvětvích, s nimiž se po jarním rozvolnění hygienických opatření postupně roztrhl pytel.
Prostějovský hokej nyní prochází jakýmsi přechodným obdobím. A to už druhý rok. Za tu dobu se v něm vystřídalo velké množství hráčů. Vždyť z ročníku 2019/2020 zbyl v týmu jediný - Petr Krejčí. Přitom je to pouhý rok a čtvrt... Přesto se zdá, že Jestřábi, vzdor divokým odchodům a zdánlivě nedobré hráčské politice, mohou pomýšlet na úspěch. Není to ani tak tím, že bylo mužstvo v minulých sezónách pasováno na páté, šesté místo. A tým z Hané měl šlapat na paty favoritům. Ne, pravé důvody, proč si prostějovští Jestřábi mají i do blízké budoucnosti dávat velké cíle, jsou jinde.
Ahoj všichni,
pomalu, ale jistě se přiblížil čas prázdnin a dovolených. Vím, že v téhle podivné době zní termín prázdniny velmi zvláštně, protože žactvo bylo mimo školy víc jak půl roku, ale i přes opatření obecné povahy pana ministra školství, který si myslí, že ve školách bude živo i v červenci a srpnu, prázdniny vskutku nastanou. Ono totiž řemeslnické práce a opravy se neplánují podle toho, jak se pan ministr vyspí, ale podle toho, jak dopadnou výběrová řízení mezi firmami a kdy pak ty firmy mají čas. A také jde o bezpečnost žáků, aby se nepotkali třeba s letící taškou nebo zedníkem, případně malířem, takže školy vážně prázdniny mít budou, ať se to rejpalům líbí, nebo ne.
Od globálních úspěchů výsledkových pojďme k jednomu místnímu pořadatelskému. Týká se tenisového turnaje ve čtyřhře neregistrovaných PROSTĚJOV CUP 2021, jenž proběhl poslední červnovou sobotu v areálu TK Agrofert PV za Kosteleckou ulicí.
Od globálních úspěchů výsledkových pojďme k jednomu místnímu pořadatelskému. Týká se tenisového turnaje ve čtyřhře neregistrovaných PROSTĚJOV CUP 2021, jenž proběhl poslední červnovou sobotu v areálu TK Agrofert PV za Kosteleckou ulicí.
Sazka, Sportka, Mates. Pro většinu pamětníků dob stále dávněji minulých to jsou z dětských let pojmy prvně spojené s byznysem zvaným hazardní hry. Ve vzpomínkách pravda spíš utkvěl trochu záhadně fungující losovací přístroj a důležitě se tvářící notář z losování Sportky o nedělním dopoledni a „ušaté“ balonky skrývající čísla Malého Televizního Sázení.
V závěru června jsme si mohli konečně připomenout 630 let od povýšení Prostějova na město. Jsem rád, že toto výročí přišlo do centra oslavit tolik našich občanů, udělalo mi to velkou radost. Bylo vidět, že se jim akce líbí. Je dobře, že jsme se mohli po mnoha měsících konečně potkat přímo v ulicích našeho krásného města, zavzpomínat na jeho bohatou historii a vzdát hold našim předkům.
Snad neexistuje Čech, který by nezaregistroval čerstvé velké úspěchy našich sportovců ve dvou celosvětově nejrozšířenějších sportech. Spousta z vás určitě i na vlastní oči sledovala, kterak fotbalisté ČR srdnatě postoupili až do čtvrtfinále Mistrovství Evropy a basketbalisté ČR famózně pronikli z kvalifikace na letní olympijské hry.
Bojíme se rádi, jsme na to zvyklí, ostatně strach je tu od toho, aby nás chránil před nebezpečím. Jistá míra obav je běžnou a vlastně i potřebou součástí našich životů. Tvůrci hororů tohle vše dobře vědí. Autoři těch kvalitních si navíc uvědomují, že si člověk i na tu nejkrvelačnější obludu zvykne, pokud ji vidí příliš často. Naopak je jim jasné, že mnohem více se bojíme toho, o čem nevíme nic kromě toho, že by nám to snad mohlo ublížit. Zásadní potíž spočívá v tom, že v čím „pohodlnějším“ světě žijeme, tím intenzivněji se bojíme toho, co neznáme. Doba koronavirová naplno ukázala, že taková úzkost může i zabíjet. Navíc život ve strachu stojí opravdu za starou belu.
