Široká veřejnost zpod vysoké sítě i část klubových fanoušků už možná začínaly pochybovat o tom, jestli je v současném týmu prostějovských volejbalistek opravdu taková síla, jak bylo od léta prezentováno. Kvalitní výkony totiž stále nepřicházely a bez ohledu na nutnost sehrávání výrazně obměněného kádru to trvalo příliš dlouho.
U prostějovského nádraží se opět dějí věci. Rozkopané koše, nepořádek všude kolem, a to vše téměř se železnou pravidelností. Moc nerozumím tomu, co některé jedince vede k této zábavě, která se děje pravděpodobně v průběhu nočních hodin, protože pokud k ní dojde, tak to bývá v ranních hodinách, než to stihne úklidová služba odstranit.
Po dvou třetinách podzimní části Chance Národní ligy mužů 2024/25 to vypadalo, že se prostějovští fotbalisté konečně vymaní z předchozích let nervózních záchranářských starostí a v aktuální sezóně se posunou aspoň do klidného středu tabulky.
Dnes proběhne ve Společenském domě v Prostějově oblíbené odpoledne Aktivní senior. Devátý ročník této akce nám ukazuje, že se městu podařilo založit pěknou tradici setkání dříve narozených občanů, kteří si chtějí zacvičit, zatančit nebo třeba vyslechnout zajímavou přednášku.
Možná dnes a denně chodíte Smetanovými sady a míjíte přitom jeden ze zajímavých objektů, o němž se lze dočíst i v turistických průvodcích a na turistických serverech na internetu. Jedná se o bludný kámen, který tu máme již od 19. století. A proč se o něm zmiňuji dnes? Inu, čtěte dál. Oslovil mě správce našeho místního židovského hřbitova Jan Lázna, jenž rád studuje také obecnou historii města.
Prostějovské volejbalistky sice byly před minulým týdnem druhé v tabulce extraligy žen ČR 2024/25, ale přesto bylo na jejich výkonech vidět, že se po herní stránce stále hledají. A navíc kvůli tomuhle tápání bolestně vypadly v Liberci z Chance Českého poháru.
Blíží se svatý Martin a s ním i tradiční slavnosti vinařů, kteří se budou předhánět, kdo se předvede s nejlepším letošním prvním mokem. A tak jsem si vzpomněla na dobu, kdy jsme se jim trochu připletli do řemesla.
Před léty, když se náš vinohrad na chatě rozrodil a živý plot tvořila záplava bujných hroznů, rozhodla rodinná rada o jejich zpracování. Nebudu popisovat, jak jsme se doma brodili metráky kuliček, odšťavňovali, cedili, cukrovali a pak sledovali, jak plné demižony spokojeně bublají. Můj tatínek byl na úrodu patřičně pyšný, i když z Müllera Thurgau jsme sklidili pouze jednu část. Zda Müllera,
i druhého pána netuším, jako pomsta to ale bylo moc pěkné.
Sport na vesnicích bohužel čelí vážné krizi, která se s každým rokem prohlubuje. Přestože se stále najdou děti mající zájem o kolektivní sporty a aktivní trávení volného času, hlavní problémy jsou nedostatek dobrovolníků a finančních prostředků. Dříve se o chod sportovních oddílů často starali nadšenci a místní aktivisté, kteří tak investovali svůj čas a energii bez nároku na odměnu. V dnešní době však ubývá lidí věnujících se sportu na dobrovolné bázi, což má ovšem zásadní dopad na fungování klubů a organizaci sportovních aktivit.
V minulých dnech jsme s kolegy z rady města rozhodli o vánoční výzdobě naší radnice. Využijeme loni zakoupené dekorace, které doplníme o čerstvé květiny a květinovou výzdobu. Věřím, že slavnostně vyzdobená radnice přispěje k navození sváteční nálady každého, kdo do centra města zavítá.
Teď jsem možná někoho poděsil, jiný se třeba začal těšit, že jsem vytáhl nějaké kompro na bývalé krajské politiky, ale to jindy. Dnes se kupodivu podíváme za kulturou a potěším filmové fanoušky.
Je to totiž právě třicet let, co na filmovém festivalu v Cannes získal hlavní cenu „Zlatou palmu“ film Quentina Tarantina Pulp Fiction – historky z podsvětí. Když budu upřímný, připomínalo to výbuch bomby, recenzenti byli v šoku, festivalová porota byla u vytržení a zrodila se armáda filmových tvůrců, kteří měli jako vzor jen a jen Tarantina, jenž o sobě prohlašoval, že není režisér, ale šílený samouk z videopůjčovny.
Prostějovští tenisté mají v posledních letech na co navazovat, a přestože po odchodu ikonických hráčů, jako byli Tomáš Berdych a Radek Štěpánek, mnozí pochybovali o budoucnosti českého tenisu, dnes je jasné, že obavy byly zbytečné. V Prostějově roste nová generace talentovaných hráčů, kteří už teď dosahují pozoruhodných úspěchů a znovu posilují postavení českého tenisu na světové scéně. Mezi nejvýraznější patří Jiří Lehečka, Tomáš Menšík a Tomáš Machač.
Spoustu věcí můžeme ovlivnit. Pokud chceme být k druhým lidem vstřícní a laskaví, pak je to záležitost naší volby. Tato vlastnost se nedědí jako třeba barva očí, nedá se druhým nařídit a není ani dána výchovou, i když jí může být do jisté míry ovlivněna.
Souhlasím, že špína házená na primátora Juru ohledně údajných podvodů s diplomovými pracemi je případ skutečně tristní. To člověku už nikdo neodpáře. Na druhou stranu by stačilo uvést získané vzdělání. Dálkově – na jakou vzdálenost? Znáte třeba film Čtyři vraždy stačí, drahoušku?
Až dosud se prostějovské volejbalistky v aktuální sezóně 2024/25 více či méně trápily, jejich týmové výkony v zatím odehraných soutěžních zápasech hrozně kolísaly nahoru a dolů. Důvodů bylo víc, hlavně tedy horší sehranost i spousta chyb, ovšem z mého pohledu také slabší individuální produkce některých hráček.
Ahoj všichni
Jsou výročí zapomenutelná a také nezapomenutelná. Mezi ta nezapomenutelná patří třeba výročí narození významných osobností a hrdinů. Dnes bych se rád zmínil o 110. výročí narození hrdiny z letecké bitvy o Británii, rodáka z Otaslavic, který se narodil 7. října 1914. Jde o Josefa Františka
