Covid je zpět v plné síle a opět výrazně ovlivňuje naše životy. Pandemie a opatření vlády zásadně poznamenají následující týdny také v Prostějově. Vánoční trhy v centru města jsme bohužel byli nuceni zrušit. Situace nás také nutí připravovat se na případnou změnu termínu městského plesu, který v předcházejících letech tradičně zahajoval celou sezónu.
Diváci? Zejména tedy fanoušci? Šestý hráč na ledě. Tohle hokejové klišé se používá tak často, že už prakticky zlidovělo. Přitom hokejisté-profíci si v předešlé sezóně vyzkoušeli, že se to neříká pro nic za nic.
Tradičně dva celky z Prostějovska nastupovaly v uplynulém podzimu v krajském přeboru mužů. Očekávání byla však u každého jiná. Zatímco Kralice na Hané se nepochybně po dvou letech tápání chtěly dostat výše než na poslední nebo předposlední místo, Lipová zas mohla pomýšlet na udržení míst těsně pod bednou. Jenže ne vždy plány vyjdou a to byl i tento případ.
Je to pořád dokola. Očkování nás prostě neochrání před nákazou covidem, nýbrž u nás pouze sníží, nikoliv však vyloučí riziko těžkého průběhu onemocnění. Tohle platí zejména pro ohrožené skupiny obyvatelstva, kam patří lidé obézní, starší či zatíženi různými dalšími chorobami. Ač toto vše bylo řečeno milionkrát a jednou, pro ty méně bystré je dobré tuto informaci občas zopakovat. Kdo ji však ani navzdory tomu není schopen pochopit, neměl by snad mít právo chodit k volbám.
Úvodní část aktuální sezóny měly prostějovské volejbalistky i všechny jejich soupeřky z nejvyšší české soutěže zápasově nabitější. Od 25. září až do 20. listopadu se UNIQA extraliga žen ČR 2021/22 hrála (kromě jediného týdne) v pravidelném rytmu sobota – čtvrtek – sobota, do toho ještě přišly duely národního poháru.
Současné dění kolem covidu v celém světě – a čím dál víc rovněž u nás v České republice – s neustále se zvyšující intenzitou vyhrocuje situaci mezi očkovanými a neočkovanými. Nad druhou postupně se svým počtem tenčící skupinou je přitom pořád intenzivněji utahována smyčka omezování normální životní existence. Zvláště nad těmi, kteří vakcinaci záměrně odmítají na základě vlastního přesvědčení. V podstatě začínají být stavěni mimo společnost. A roste hrozba, že se časem ocitnou i mimo zákon.
Nejen během Dušiček a nejen na parkovištích před supermarkety. Policisté jsou v uplynulých týdnech zahlceni oznámeními o vykradených autech v Prostějově. U hřbitovů, na parkovištích, na sídlištích i v samém centru města. Náhoda? To v žádném případě. My sami zlodějům nahráváme a přímo je vybízíme, aby nás okradli.
Diváci? Zejména tedy fanoušci? Šestý hráč na ledě. Tohle hokejové klišé se používá tak často, že už prakticky zlidovělo. Přitom hokejisté-profíci si v předešlé sezóně vyzkoušeli, že se to neříká pro nic za nic.
Absolutně nezávidím trenérům sportovních kolektivů v týmových soutěžích, hlavně v těch nižších neprofesionálních. Rozhodnutí vlády ČR platné od pondělí 22. listopadu a týkající se možnosti organizovaně sportovat jen očkovaných plus těch, kteří prodělali covid (negativní výsledek testu již neplatil), nadělalo ve složení jednotlivých družstev paseku. Někde pořádnou, jinde menší – podle „štěstí“ toho kterého mančaftu, kolik má ve svém středu jedinců podstoupivších „občansko zodpovědnou“ injekci. Případně lidí, kteří si za posledního půl roku tímto onemocněním prošli.
Trocha jihoamerického temperamentu se projevila poté, co volejbalistky VK Prostějov prohrály minulou sobotu doma s Libercem 0:3. Za hanácké družstvo nastupuje od této sezóny brazilská blokařka Raquel Löff da Silva, jejíž otec adresoval vedení klubu krátce po skončení zmíněného duelu krátký e-mailový dopis líčící jeho velké zklamání.
V posledních týdnech se opět zhoršuje epidemická situace, nakažených přibývá a plné ruce práce mají i zdravotníci. Považuji za důležité, abychom minimalizovali riziko dalšího nárůstu počtu případů.
A máme tady problém, pánové, zaznělo často ve Večerníčku Krysáci. Totéž je potřeba konstatovat při pohledu na karetní tresty eskáčka v závěru podzimní sezóny. Pět červených, z toho čtyři v posledních čtyřech utkáních ukazuje na problém, který by zasloužil podrobnější analýzu ze strany realizačního týmu.
„Vem praporek a běž!“ Tohle je stále častější věta na hřištích nejnižších fotbalových soutěží. Důvodem je nedostatek rozhodčích. Hráčům a trenérům, kteří si přijdou čutnout, respektive zataktizovat na utkání, reálně hrozí, že budou muset vzít zavděk i jinou rolí, než s jakou počítali…
Sleduje někdo vůbec ty důležitá čísla? Moc to totiž nevypadá. Tady už se řítíme do jediné varianty, totální katastrofy. Čísla nově nakažených neustále rostou, samozřejmě mezi nimi najdeme řadu osob, které si to doma odleží a po čtrnácti dnech mohou fungovat. Ale co ty čísla v nemocnicích? To opravdu budeme jednat, až se akutní péče nedočkáme? Tímto tempem to opravdu dlouho trvat nebude.
Tento příspěvek je psán těsně před výročím událostí 17. listopadu a upřímně říkám, že nebudu působit vesele. Na druhé straně je dobře, že aspoň někoho donutí k zamyšlení, a to i jindy než v onen blížící Den boje za svobodu a demokracii. Bohužel tomu nahrává situace 32 let poté, kdy se národ byl schopen sjednotit a svrhnout něco, co se mu nelíbilo, svrhnout do propadliště dějin totalitu, která ho svírala, nikam ho nepouštěla, zakazovala mu veřejně se demokraticky projevovat, prostě zašlapávala jeho „JÁ“ do země.
