Vítr je zpropadená věc. Ne nadarmo jsou fotbalisté raději, když prší, než fouká. Svižný sobotní vichr dával tušit, že to nebudou mít hráči obou týmů na hřišti jednoduché. Vítr pravda neznamenal pro nikoho evidentní výhodu či nevýhodu, protože nefoukal v podélné ose hřiště, ale spíš kolmo od jihu.
Nicméně dosud veškeré sportovní soutěže ještě běží, byť obavy z jejich zastavení postupně sílí (v případě těch neprofesionálních). Jistota pokračování neexistuje ani pro aktéry, ani pro diváky fandící z hlediště. Přitom nejvíce sledované prostějovské kluby dělají příznivcům poměrně dost radosti.
Poslední měsíc toho nabídl opravdu hodně, ale rozhodně se o tom nedá mluvit příliš pozitivně. Zdravotní stav hlavy státu, energetická krize, pandemie koronaviru, stále rostoucí inflace a mohlo by se dále pokračovat. Nicméně nic z toho nejsou příliš pozitivní zprávy a minimálně některé z nich se dotýkají každého z nás. Pro ty, kterým běžný život ovlivňuje více těchto faktorů je to doslova tragické období.
Pořádné zemětřesení zažil po předešlé sezóně tým LHK Jestřábi Prostějov. Výsledkem je prakticky od základu nové mužstvo. Ambice nemalé, překážek hodně. Zároveň však také zkušený tým, vhodně doplněný mladými hráči. Taková byla jeho pozice před začátkem ročníku. Jak ale předsezónní cíle zatím naplňuje?
S aktuálním zdražováním je to jako se smrtí. Každému soudnému člověku muselo být jasné, že to jednou přijde, přesto není vůbec snadné se s tím vyrovnat. Pokud se plošně a dosti zásadním způsobem začaly zvedat platy, aniž by se výrazným způsobem zvyšovala produktivita práce, bylo naprosto jasné, že se to někde musí projevit. Nejhorší na aktuálním zdražování je fakt, že na něm vydělají snad jen velcí dlužníci, jejichž dluhy se na základě toho opticky zmenší. Naopak nejvíce na něm ztratí lidé, kteří se navzdory nízkým příjmům snažili žít zodpovědně.
Zpráva, že Martina Michalíková definitivně uzavírá vrcholovou hráčskou kariéru a s okamžitou platností končí u volejbalistek VK Prostějov, rozhodně není žádným šokem. Dá se říct, že ani příliš velkým překvapením. Problémy s loni operovaným ramenem se jí totiž pravidelně vracely, poslední dobou spíš více než méně. A proto visel další sportovní osud teprve sedmadvacetileté smečařky na vážkách, zvlášť po sérii lékařských vyšetření v uplynulých týdnech.
Kolikrát sám přemýšlím o tom, co nám radary na měření rychlosti vozidel v Prostějově vůbec přinesou dobrého. Předem musím ale sdělit, že já osobně jsem jejich zastáncem a vůbec mi nevadí, že mě za volantem bude nějaký takový přístroj šmírovat. Denně slyším na toto téma hodně kritiky nejen od nejbližších přátel. Sám si myslím, že radary budou nepřítelem jen pro naprosté silniční piráty a neznabohy, kteří si i silnice ve městě pletou se závodní dráhou.
Prostějov se zdál být po část současné sezóny neporazitelný. Střílel spoustu branek, skvěle zvládal přesilovky, v oslabeních taky nehrál zle. Zdálo se zkrátka, že překonat jej bude vždy pro soupeře velice těžké.
Jako malé děti jsme často používali rčení, že opakovaný vtip není vtipem. Už ale nejsme caparti. A pokud koronavirus lze vzdáleně považovat za anekdotu, tak jen za hodně nepovedenou. Jejíž třetí verze v mírně obměněném znění právě nastává.
„Paní Katka k nám přijela až ze Zlína. Cesta trvala dlouhé dvě hodiny, ale stála za to. Od rána se o ni staral celý náš tým, z čehož byla nadšená. Dle jejích slov s námi prožila krásný den jako už dlouho ne.
V těchto dnech si připomínáme vznik samostatného československého státu. Letošní 103. výročí ustavení republiky jsme částečně oslavili už během uplynulého víkendu koncertem Moravské filharmonie Olomouc v našem divadle. Nyní nás ve středu 27. října čeká kladení věnců k soše „prezidenta Osvoboditele“ před prostějovskou radnicí.
Nechci malovat čerta na zeď, ale situace s pandemií se nevyvíjí podle představ a amatérští sportovci začínají mít pochopitelný strach. Opravdu nepřijde žádné další tvrdší opatření, na které by zase doplatil sport, protože právě aktivní pohyb zatím v každých opatřeních patřil až mezi ty nejnižší priority. Pokud by se tak něčeho lockdown mohl dotknout, mám jen obavy, aby to neschytal právě sport. Utužení imunity a lepší fyzická kondice nebyla pro vládu už dříve důležitým bodem.
„Ten krade ve firmě, ten zase v podkroví, ta krade v obchodě, ta raděj v soukromí. Ten krade to a ten zas tohle. A všichni dohromady ukradneme moc!” I tak by se dala parafrázovat píseň Jana Wericha ze slavného filmu Císařův pekař – Pekařův císař. Důvod této aktualizace je nasnadě. Asi každému z nás se někdy přihodilo, že ho okradli. A komu se to náhodou zatím nestalo, ten se jistě brzy dočká. Samozřejmě že jsou mezi námi i tací, kteří mají zkušenost s tím, že někoho okradli. Ti se možná dočkají tzv. alternativního trestu.
Pro někoho noční můra, pro jiného splněný sen. Na jednu stranu skončily volby do Poslanecké sněmovny nejtěsnějším vítězstvím koalice SPOLU, zároveň však jen málokdy byla situace na politické scéně po sečtení hlasů tak přehledná jako tentokrát. Rekordně brzy bylo jasné, kdo bude vládnout a kdo skončí v opozici. A také to, že u kormidla dojde ke změně.
Koronavirus – nebo také s ním související vládní opatření – je už druhým rokem strašákem společnosti. I proto už by se dalo očekávat, že dosavadní praxe v boji s „broukem“ i nedůvěrou lidí bude mít vliv na rozhodování politiků. Pozitivní, samozřejmě. Jenže ukazuje se, že je to předpoklad milný. Bohužel.
