Právě dnes odlétají parašutisté Armádního sportovního oddílu Dukla Prostějov do Ameriky. Nikoliv na dovolenou ani na závody, ale trénovat. Konkrétně individuální akrobacii, již budou pilovat na území USA v tamním středisku letiště se zajímavým názvem Lake Wales.
Základní část je u konce a hokejisté eskáčka ve svém prvním roce potvrdili ambice hrát v nejvyšších patrech, kam všem jasně utekli společně s Kroměříží. Pokud se nestane nic neočekávaného, předpokládá se velmi dramatické finále, které může nabídnout i různé osobní souboje, protože rivalita se vytvořila velmi rychle. Prvenství v dlouhodobé části pak může hrát klíčovou roli.
Obrovskou fanouškovskou sledovanost mělo mistrovství světa v biatlonu 2024, a to jak televizní ze strany diváků u obrazovek, tak živou příznivci v hledišti nebo u tratí přímo v Novém Městě na Moravě. Atmosféra šampionátu byla díky tomu opět fantastická, stejně jako před jedenácti lety.
Tato otázka se v uplynulých třiceti letech řešila už několikrát. Hlavně s výstavbou supermarketů na periferiích Prostějova na začátku devadesátých let se rapidně snížila návštěvnost náměstí T. G. Masaryka. Najednou byla zapomenuta doba, kdy za totality bylo prostějovské náměstí opravdu centrem obchodního ruchu a hlavně v odpoledních hodinách tady nebylo téměř k hnutí. A je jedno, že to bylo třeba i kvůli frontám na toaletní papír, banány nebo čerstvé maso. Lidí tady bylo prostě jako much. A o zažitých zvyklostech z období první republiky, kdy se po náměstí takzvaně korzovalo ve svátečních šatech, na to už asi nemá vůbec cenu ani vzpomínat. Podívejte se dnes na centrum Prostějova, například v sobotu nebo v neděli odpoledne. Ani noha, když tedy pomineme pár osob „zalezlých“ v kavárnách. Je tohle normální?
Přesně před týdnem vyvrcholil volejbalový Chance Český pohár žen 2023/24 závěrečným turnajem Final Four. Poslední dva duely o medailové pozice vysílal přímým televizním přenosem kanál ČT Sport, a tak každý zájemce mohl na vlastní oči živě sledovat, jak vše probíhalo i gradovalo.
Město Prostějov má za sebou první část dalšího ročníku participativního rozpočtu. V něm se snažíme do rozhodování o investičních akcích co nejvíce zapojit naše občany. Ti mohou projekty nejen navrhovat, ale také o nich hlasovat.
Ne, nebojte, nezbláznil jsem se, ale je to právě dvacet pět let, co se přestal oficiálně v lodní dopravě používat signál SOS, který má v Morseově abecedě signál tři tečky tři čárky tři tečky. Jak již řečeno, signál SOS je od svého vzniku spjat s Morseovou abecedou. Kombinace těchto tří písmen byla zvolena pro svůj jednoduchý zápis: tři tečky, tři čárky, tři tečky (· · · − − − · · ·).
Se zájmem jsem si přečetla článek Martina Zaorala „Peškova“ vila ve Stražisku často zeje prázdnotou. Co s ní bude dál? uveřejněný v PROSTĚJOVSKÉM Večerníku 22. ledna 2024.
Doplňuji jej o některé historické souvislosti i opravy. Ano, uvedená vila Pampeliška, Stražisko č. 44 je součástí kolonie sedmi vil ležících v okolí Zátiší nedaleko vlakového nádraží. Pro prostějovské zájemce je na odkoupených polích a lukách postavil koncem 19. a na začátku 20. století prostějovský stavitel Čeněk Venclík. Vilu si nechal vybudovat nikoliv ředitel pivovaru v Bedihošti Ladislav Kaiser, ale majitel palírny U Zeleného stromu (závod Jakub Vojáček a dědicové) Karel Kaiser (1851–1920), též bratranec prostějovského starosty a národního činitele Karla Vojáčka. Není tedy náhodou, že Pampeliška byla postavena naproti Vojáčkovy vily (č. 47). Karel Kaiser byl od r. 1879 pověřen Vincencií Vojáčkovou prokurou firmy v. o. s. J. Vojáček a dědicové.
V posledním příspěvku musím navázat na mého kolegu, který se minulý týden rozpovídal o rádoby sportovních zápasech v kleci Clash of the Starts. Nezbývá mi nic jiného než mu dát za pravdu a navíc jen doplnit i pár vlastních poznámek, které budu adresovat především k mládeži, která je z devadesáti procent konzumentem této bizarnosti.
Pokud by se toto jednou povedlo, tak to bude až neuvěřitelný příběh. Tenisový Davis Cup už sice nebudí takový zájem, jako tomu bylo v jeho původním formátu, znovu ale potvrdil, že peníze jsou až na prvním místě. Ale pro region Prostějov je to vždy ještě o něco speciálnější, což teď platí zcela dokonale.
V nejnižší soutěži se občas přihodí, že mužstvo nemá v žádném ze soupeřů konkurenci a jednoznačně si jde za postupem. V okresním přeboru to ale nebylo nic ani pro kluby, jež skutečně dokázaly dominovat. Všechno se však jednou mění, a přesně to nastalo nyní i zde. Zvládnout během více než tří měsíců hned třináct zápasů v řadě vítězně, to už opravdu stojí za vyzdvižení, protože o díle náhody nemůže být řeč. V první řadě je k tomu potřeba kvalita, dále pevné zdraví, udržení formy a v neposlední řadě i pověstné štěstíčko. Všechny tyto aspekty se podařilo soustředit v Kostelci. Místní rezerva chce očividně ukázat, že dovede navázat i na své konkurenty a kamarády z hlavního celku.
Rostoucí snaha o digitalizaci je jistě nutná, tudíž namístě. Aby byly firmy úspěšné a obstály ve světě, musí digitalizovat. O přínosu moderních technologií se mluví často ve spojení s produktivitu práce i efektivnějším nakládáním se zdroji. Trend digitalizace se tak postupně začíná prosazovat ve stále větším počtu firem. A sílit bude s nadcházející generační obměnou. Záleží asi na každém, jak k tomu chce přistoupit. Je ale nutné změnit myšlení, vytvořit prostředí, aby lidé inovovali, aby přicházeli s novými nápady a mohli digitalizaci maximálně využít. Aby totiž i drobní odpůrci nových metod dali těmto krokům za pravdu, potřebovali by zjištění, že vše funguje, jak má. Ono to ale tak jednoduše nejde. Místo umocnění postavení digitalizace oslabuje, distancují se od ní i její zastánci.
„Karlos“ už je v Hradci Králové. Teď ale nemyslíme zápasníka Vémolu, nýbrž nadějného obránce Karla Spáčila, který zažívá jen těžko uvěřitelný rok. Je to jen čtrnáct měsíců, co odkopal poslední zápas v krajském přeboru za Lipovou, kam zamířil po konci v dorostu Prostějova, aby se za rok dostal přes další dvě soutěže až do nejvyšší ligy.
S blížícím se jarem se přibližuje také tradiční akce 10 000 kroků, konkrétně její dubnová výzva. Zvu na ni naše občany opakovaně a rád to udělám znovu. Chůze je přirozeným způsobem pohybu a velmi snadnou cestou, jak udělat něco pro svoje zdraví.
Mnoho let nám stála jeho bronzová socha před radnicí a dnes je, stejně jako on, v propadlišti dějin, ale na něj bychom rozhodně jako na zlé memento zapomínat neměli. O kom mluvím? Před sto lety zemřel V. I. Lenin.
