Rok se s rokem sešel a máme tu znovu 17. listopad. Celá republika si připomíná roky 1939 a 1989, které pro naši zemi byly zlomové. Pád do okupace v roce 1939, upálení Opletala, nádech svobody roku 1989. To vše znamená tento den.
Rok se s rokem sešel a máme tu znovu 17. listopad. Celá republika si připomíná roky 1939 a 1989, které pro naši zemi byly zlomové. Pád do okupace v roce 1939, upálení Opletala, nádech svobody roku 1989. To vše znamená tento den.
Myslím, že se všichni shodneme na tom, že tato doba je frustrující. Ti, kteří mají home-office, často netráví ani chvíli čas venku. Možná jdou maximálně vyvenčit psa a kuřáci si zapálit. Ti, kteří pracují denně v různých firmách, cestují nanejvýš mezi prací a domovem.
S nadšením jsem přijal informaci, že město Prostějov plánuje finančně podpořit cesty do zahraničí těch studentů, kteří zde chtějí zůstat. Vycestovat je dnes pro mladého člověka úžasná možnost.
Počty nakažených, ale taky testů, postupně klesají. Rozběhly se profesionální sportovní soutěže, mluví se o otevírání dalších obchodů. Představen byl PES, coby zatím asi nejpodrobněji popsaný systém zachovávání i uvolňování opatření. Přišlo zdání, že tvrdá opatření začínají fungovat a život se postupně začne vracet do normálu. Vypadalo to zkrátka, že vláda po všech přehmatech, omylech a hloupostech, co v souvislosti s koronavirem vyvedla, si připíše projednou plusové body. Jenže pak se vláda rozhodla, že do tohoto nezvykle pozitivního dojmu hodí vidle. A to pěkně nabroušené.
V úterý 17. listopadu oslavíme 31 let od počátku sametové revoluce. Symbol klíčků se pomalu, ale jistě mění v roušky. Věřme, že si nějaká parta individuí neusmyslí místo cinkání na Staroměstském náměstí mávat rouškami.
Je smutné, jak velká část dnešní mladé generace vůbec nevnímá zásluhy válečných veteránů. Ať živých, či mrtvých.
Pořád okolo sebe slyším: „Buďte zodpovědní, dodržujte všechna hygienická nařízení, radši vůbec nikam nechoďte a buďte zavření doma, abyste neohrozili rizikové skupiny obyvatel v čele se starými lidmi!“ Tohle je momentálně absolutní priorita celé planety Země.
Byla to velká sláva, když se před rokem a něco dostala Lipová opět do krajského přeboru. Šampaňské teklo proudem, nadšení bylo obrovské. A nemuselo jít přitom jen o hráče Lipové, zaplesat mohlo i srdce fotbalových patriotů – na Prostějovsku jsou opět dva týmy v krajském přeboru! Nadšení ale nevydrželo dlouho. Důvod? Kralice na Hané a jejich výsledky. Ty ani v době postupu Lipové nebyly úplně stoprocentní, nicméně trenéru Krobotovi se tehdy podařilo s předstihem zprvu tápající tým zachránit. Další dva fotbalové podzimy byly ale hrozné. Také v tom následujícím se Kraličtí museli prát o záchranu. A pokud se rozjede jarní část ligy, tak je čeká stejný boj i letos.
Poslední dny sledujeme dění ve světě s nadějí v očích. Co potěší víc, než že počty nakažených klesají? Opatření vlády proti koronaviru brzy začnou ustupovat. Na začátku podzimní vlny to vypadalo, že občané mají vyhlášená nařízení na háku, lidově řečeno.
O minulém víkendu rozhodly Spojené státy americké o svém novém prezidentovi. Stal se jím Joe Biden, který porazil stávající hlavu „států“ Donalda Trumpa. Získal rekordní počet 74 milionů hlasů. V neděli se postavil před americký lid a dlouze pronášel svůj první projev z postu prezidenta Spojených států amerických.
Zatímco fotbalu i lednímu hokeji se tedy podařilo bleskově nahodit vychladlé motory, u dalších zmíněných sportů návrat zdaleka neprobíhá v tak kvapíkovém tempu. Proč? Basketbalové, volejbalové a házenkářské oddíly minimálně zčásti váhají, stejně jako hokejová Chance liga.
Koronavirus nechodí po horách, ale po lidech. Imunní proti němu nejsou ani sportovci, byť je jim na rozdíl od některých jiných profesí umožněno jejich povolání od minulého týdne opět vykonávat. Své si zažili od začátku ročníku už v několika týmech, nakažlivý virus se tentokrát nevyhnul ani eskáčku.
Přiznám se, že občas mám tendenci sklouzávat do určitých šablon, zvlášť když jsou podpořeny častými zkušenostmi. Pokud se vyskytne na silnici nějaký problém, většina řidičů si asi povzdechne, no jo, ženská. Moje nejbližší okolí mi v tomto dává za pravdu, zdatné řidičky v rodině opravdu nejsou k mání. Ovšem od té doby, co jsem s bývalou kolegyní kdysi absolvoval služební cestu napříč Evropou, jsem si svůj náhled náležitě poopravil a tvrdím, že i ženský živel se může pro místo za volantem přímo klidně narodit.
Takové zvolání se ozývá mezi českými sportovními fanoušky od začátku minulého týdne, kdy nový ministr zdravotnictví Jan Blatný oznámil, že vláda ČR udělí výjimku k brzkému restartu profesionálních týmových soutěží při splnění přísných hygienických podmínek.
Měsíční pauza profesionálního sportu je u konce. Dokonce to začíná vypadat, že i poloprofesionální sporty dostanou zelenou. Bylo tohle opatření však opravdu nutné? Profesionální sportovce sport živí a zakázat jim vykonávání práce bylo poněkud nešťastné. Navíc opravdu neznám příliš jiných povolání, kde by byli „zaměstnanci“ pod tak velkou kontrolou jako právě v profi sportu.