V příštích dnech se budeme s kolegy z Rady města Prostějova zabývat pomocí drobným podnikatelům a živnostníkům postiženým opatřeními proti šíření koronaviru.
V příštích dnech se budeme s kolegy z Rady města Prostějova zabývat pomocí drobným podnikatelům a živnostníkům postiženým opatřeními proti šíření koronaviru.
Sympaticky dnes působí jediný profesionální oddíl v regionu 1.SK Prostějov. A to ne pouze herně nebo výsledkově, ale také skladbou hráčů. Kromě toho, že je tým mladý, energický, tak zejména dává prostor odchovancům. Což je skvělé z mnoha důvodů.
Prokletí prvního kola play-off trvá. Ani letos přes něj Jestřábi nepřešli. Přitom ještě zhruba před měsícem to vypadalo, že by mohli vyfasovat snazšího soupeře do play-off a že má tým slušnou formu. Bohužel se ani jedno nepotvrdilo a mužstvo LHK vypadlo ve třech zápasech s Porubou.
Rozpad státu a společnosti v přímém přenosu. Tak někdy komentátoři nazývají procesy, které se nyní v České republice odehrávají. Důvod je prostý. Krize důvěry ve vládnutí a fungování státu jako takového podle nich dosáhla takové míry, že už se podle autorů bez problémů dá použít pro současný stav i tahle nepovzbudivě vypadající konstatování.
Mládež, to nejdůležitější, co jakýkoli sportovní klub může mít. Platí to samozřejmě i o fotbale. Pokud má oddíl peníze, dokáže si získat nadstandardní zázemí. Pokud má výsledky, může postupovat. Dokud ale nemá mládež, nemá ani budoucnost a hrozí mu konec.
Při svých dávných cestách po nejrůznějších zemích světa jsem si všiml jednoho zajímavého paradoxu. Čím je země chudší, tím méně je v ní bezdomovců. Samozřejmě že v některých najdeme slumy, chudinské čtvrti či obyvatele žijící skutečně velmi skromně, ale na takové ty pravé bezdomovce narazíte častěji v USA než třeba v Černé Hoře.
Současná koronavirová krize ukázala mnohé. Někteří prokázali určitou míru bezcharakternosti, jiní organizační schopnosti. Další zase své hodnoty. Včetně české vlády. Ta by měla mít mezi jinými za primární hodnoty i za současného stavu zachovat v maximální možné míře vzdělání generací budoucích. Jak se bohužel ukazuje, není tomu tak.
Tak jsme druzí, no a cooo, chtělo by se zařvat. Byť šlo jen o dočasné umístění, přeci jen utkání mezi Žižkovem a Prostějovem se předehrávalo. I tak je ale na tabulku radost pohledět. Stříbro? Bronz? Oboje by v eskáčku určitě brali všemi deseti. Nejen před touto sezónou, ale před jakoukoli jinou.
Pokud se jakémukoliv sportovnímu týmu nedaří podle představ a všeobecných očekávání, vznikají někdy tendence svalovat horší výkony i výsledky na různé vnější vlivy. Zdravotní oslabení, nepřízeň rozhodčích, absence potřebného štěstí či vyložená smůla – to jsou namátkou jen některé z častých výmluv. Kdo však nechce dávat průchod takovému alibismu, podívat se pravdě do očí a směrem do budoucna se někam posunout v zájmu vlastního zlepšení, neměl by se na tuhle lacinou cestu nikdy vydávat.
Březen, za kamna vlezem. To říká stará pranostika, my ovšem letos jsme již tak zalezlí, že asi opravdu pranostiky dáme k ledu. Nic nám ale nebrání se znovu ponořit do městských kronik a zjistit co se stalo v minulosti Prostějova.
Už se to blíží, už je to za dveřmi. Za pár dní se zcela uzavře Vrahovická ulice. Jak jednoduché! Jak ale zároveň složitý život čeká našince v následujících měsících… Zejména nás Vrahovičáky. Nu což, vždyť rekonstrukci silnice jsme si vlastně vybrečeli a pětileté odklady obrečeli. Tak teď se bez naší milé Vrahovické ulice musíme nějaký čas obejít, i když to bude bolet především řidiče.
Konečná jedenáctá příčka prostějovských mužů v tomto ročníku druhé nejvyšší české soutěže určitě není důvodem k jakémukoliv většímu juchání. Na druhou stranu platí, co jsem psal v téhle rubrice už minule, totiž že Jestřábi dosáhli během uplynulých měsíců i nemálo pozitivního. Například zlepšení herního projevu, zkonsolidování obměněného kádru, dobré spolupráce realizačního týmu či soudržného překonání nemalých těžkostí (ekonomických a jiných) v koronavirově složité době. Tohle všechno rozhodně není málo, byť výsledkově mančaft trochu zůstal za svými reálnými možnostmi.
Je to už pět let, co eskáčko postoupilo do 2. ligy. Později sice ještě stihlo sestoupit, nyní už se ale zdá, že se stalo pevným účastníkem soutěže, se kterým se navíc po výkonnostní stránce musí počítat. Nabízí se tedy otázka, zda nastal čas, čas posunout se dál?
Vzrušené diskuse a debaty v médiích – včetně poměrně drsných přestřelek odlišných názorů – na téma dalšího směřování výkonnostně i výsledkově strádající české hokejové mládeže postupně utichly. Tentokrát však ne úplně. A co je především důležité, z tradičního lednového poprasku po neúspěchu na juniorském mistrovství světa U20 konečně vyústily pozitivní změny v nedobře nastaveném systému soutěží.
Postup prostějovských volejbalistek do semifinále UNIQA extraligy ČR 2020/21? Ještě zkraje března vypadalo něco takového jako hodně divoká a nereálná představa, v případné praxi se rovnající (ne)malému sportovnímu zázraku. Přesto se nakonec mohla klidně zhmotnit.