V životě lidském jsou chvíle, kdy se člověk nestačí divit, zda je to možné. Mužům se to většinou stává v době, kdy do jejich poklidného života vtrhnou ženy se svými „neotřelými“ nápady, logikou a myšlenkami, ale o tom teď vážně mluvit nechci.
V životě lidském jsou chvíle, kdy se člověk nestačí divit, zda je to možné. Mužům se to většinou stává v době, kdy do jejich poklidného života vtrhnou ženy se svými „neotřelými“ nápady, logikou a myšlenkami, ale o tom teď vážně mluvit nechci.
Úvodí jarní kolo přineslo ve druhé lize velice zajímavé výsledky. První drobnější překvapení přišlo už v pátek, kdy v podstatě odepisovaný Vyšehrad uhrál na Vysočině slušivou remízu, na druhou stranu se ukázalo, že Jihlava si stále prochází výsledkovou krizí.
Původně se v dlouhém lidském vývoji staral každý sám o sebe. Brzy ale naši dávní předkové přišli na to, že ve vzájemné spolupráci jsou silnější vůči nástrahám nemilosrdné přírody a že si ve větším společenství mohou lépe pomoci. Takovou pravěkou tlupu ale musel někdo organizovat. S tím pak přišli na scénu vůdcové a ti „ostatní“.
Tak tu po půlročním snažení (s téměř dvouměsíční koronavirovou přestávkou) máme pokaždé tolik očekávaný a vzývaný vrchol sezóny, tedy PLAY-OFF. Jestřábi loni mezi vyvolené nepostoupili, což je v oprávněně hlubokém zklamání nemuselo později tolik mrzet, když téměř celou vyřazovací fázi zrušil první celostátní lockdown kvůli koronaviru. A o chutný zákusek nakonec přišly i všechny úspěšnější týmy včetně fanoušků.
Pokud se nestane sportovní zázrak, čekají ženy VK Prostějov během tohoto týdne (a teoreticky ještě i příštího) závěrečné zápasy aktuální sezóny. Pravděpodobně dva, v lepším případě tři, nebo dokonce čtyři. Konkrétní podoba finiše soutěžního ročníku 2020/2021 záleží na tom, jak přistoupí k dnešnímu druhému střetnutí čtvrtfinálové série UNIQA extraligy ČR proti Olympu Praha.
Hlavním projevem onemocnění covid-19 je nezadržitelný kašel. Po nových nařízeních naší vlády se bude kašlat skutečně všude. Ale především na některá z jejich přijatých opatření. A to navzdory nepopiratelnému faktu, že situace kolem šíření nemoci covid-19 je u nás aktuálně nejhorší za celý uplynulý rok. Vedení státu by aktuálně mělo zajistit urychlené sehnání dostatečného počtu vakcín a postarat se o jejich hladkou distribuci. Přesto o víkendu přišlo s opatřeními, která jsou naprosto nepochopitelná, kontraproduktivní a hlavně směšná.
Hokejová sezóna sice není u konce – tedy snad, jestli ji znovu předčasně neukončí covidové restrikce. Každopádně je už nyní takřka jisté, že jde o další soutěžní ročník prohloubivší mizernou vzájemnou bilanci prostějovského mužstva s největším rivalem z Přerova.
Určitě si nemá význam lhát do kapsy a tvrdit, že naše vláda situaci zvládá a dělá to pro občany. Tomu už přestávají věřit i zarytí voliči hnutí ANO 2011, kteří dokázali přejít mnoho vrtochů, ale tento je již do nebe volající. Na druhé straně si asi také nemá význam lhát, že ani ze strany opozice to nebylo úplně takové, jaké by to zřejmě mělo být. Největší chybu však vidím u prezidenta. Že s tím nemá moc co společného? Nebýt jeho vyhlášení voleb, které nebylo nikdy v historii takto dopředu, neprobíhala by už nyní politická kampaň a sbírání bodů, ale možná bychom se vážně dočkali rozumných opatření, která by měla hlavu a patu a na nichž by se shodlo celé politické spektrum. Teď si jen každý kope za sebe.
Tak už brzy „oslavíme“ jubileum boje s koronavirem. Rok to bude v České republice, zatímco celosvětově se s touhle nemocí potýkají někde o něco déle, jinde trochu kratší dobu.
Na velice lichotivém pátém místě vstupují prostějovští fotbalisté do jarních bojů FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. Čeká je o malinko větší porce utkání než na podzim, kdy se odehrál tucet kol, zbývá tedy ještě čtrnáct. V přesné polovině budou všichni účastníci po nadcházejícím víkendu, ve kterém se utkají s posledním týmem, s nímž se na podzim ještě nepotkali.
Ještě v minulé sezóně se ženy VK Prostějov dlouho pohybovaly v popředí extraligového pelotonu na medailových postech, nakonec skončily čtvrté. Během tohoto ročníku 2020/21 si v obměněném (a oslabeném) složení musely na horní patra tabulky už nechat zajít chuť, při sázce na převážně mladé hráčky naopak zakusily boj blízko opačnému pólu pořadí.
Nedělám to často, abych něco uveřejnil na zakázku, ale přišla mi prosba od „moravských patriotů“, zda by se šlo vyjádřit ke sčítání lidu z jejich úhlu pohledu. A protože jako demokrat nevidím důvod jejich názor nezveřejnit, tudíž dnešní rubriku a přepouštím autorovi následujících řádků, kterým je Jiří Máca.
Ještě před dvěma týdny to chvilku vypadalo, že prostějovští muži budou možná schopní atakovat úplné čelo prvoligové soutěže. Po šňůře pěti vítězství za sebou se vyšvihli na sedmé místo tabulky, nedaleko od elitní čtveřice, a tím přímého postupu do čtvrtfinále. Už tehdy jsem však upozorňoval, že jen skvěle využili příznivého losu a útok na nejvyšší pozice není příliš reálný. Skutečnou kvalitu současného týmu LHK mělo odhalit až následné období mnohem těžších bitev proti papírově (nej)silnějším soupeřům.
Jsou krásné, inteligentní, vzdělané, úspěšné, soběstačné a samy. Tak by se dala v kostce shrnout životní situace velkého množství moderních žen. Mají víceméně vše, jediné, co jim chybí, je stálý partner a dítě. Za pár let jim bude čtyřicet a ony už velice dobře vědí, co nechtějí. Do jisté míry mají představu i o tom, co by si přály. Chlapa, na něhož by mohly být stejně přísné, jako jsou zvyklé být přísné samy na sebe. Jenže kde ho vzít?
Doslova křest ohněm v pátek prodělali hráči eskáčka. Do Blanska jeli jako papíroví favorité, přičemž soupeř je nováček F:NL a po podzimu se nacházel na 12. místě. Ukázalo se však, že tabulka nemusí mnoho znamenat.