Fotbalové prostředí se sice tváří, že se po řadě skandálů snaží dělat maximum pro očištění a navrácení alespoň částečně dobrého jména. Jenže to má řadu háčků, kterých si nejde nevšimnout. Něco změnit by se mělo, protože jsou věci, o kterých by se mělo začít přemýšlet a řešit je, aby se zase nesplakalo nad výdělkem.
Ožehavé téma vzbuzující řadu diskusí a emocí, o němž se mluví už dvě desítky let. To je důchodová reforma. Ať už s ní souhlasíme, či nikoliv, český důchodový systém bude podle demografických údajů čelit po roce 2040 silnému náporu. A pokud nebudeme chtít dlouhodobě žít na dluh, tak se musí něco razantně změnit. Důchodová reforma deklaruje tři cíle: udržitelnost, spravedlivost a srozumitelnost.
Minulý týden mne velmi zasáhla zpráva o odchodu Ivany Hemerkové, bývalé náměstkyně primátora, radní a donedávna také zastupitelky statutárního města Prostějova, která v pátek 24. března podlehla těžké nemoci.
Jen málokdo si může v dnešní době říct, že celý život pracoval pro jedinou firmu či jediného zaměstnavatele. Fluktuace zaměstnanců – ač v poslední době poznamenaná pandemií – je dnes něčím naprosto normálním. Do značné míry to ovlivňuje konkurence řady firem, ale velmi důležité je i slovo zaměstnance, na což by se nemělo zapomínat. Pokud tak například cítíte nespokojenost a už delší dobu chodíte do práce se špatným pocitem, nemá cenu se dlouhodobě trápit, protože to může být jedině kontraproduktivní.
Je to pár let, co jsem potkal v Olomouci svou někdejší spolužačku z gymplu. Po pozdravu byla její první slova „Co tě tak naštvalo?“. „Nic“ zněla odpověď. A skutečně, necítil jsem se naštvaný. Až poté jsem si uvědomil, že se tak prostě tvářím. A zbytečně. Ještě později jsem si začal více všímat lidí proudících po ulicích. Skutečně, řada z nich měla nepříjemný, naštvaný nebo zkrátka jinak nepříjemný výraz. Škoda.
Dlouhá, předlouhá zimní pauza je u konce a hřiště v regionech opět ožijí fotbalem. Jedna z posledních věcí, která v rámci společenských událostí na řadě míst ještě zůstala. Už o víkendu odstartuje nejvyšší krajská soutěž a okresní přebor. O týden později to budou i I. třídy a bude se zase na co koukat do poloviny června, kdy se bude hrát nejen o postupy ale i záchranu.
Dva týmové sporty, kterým se před nějakými deseti lety v Prostějově skvěle dařilo? Basketbal a volejbal. Jenže zatímco volejbalu se i v trochu chudších letech nadále daří, a dokonce loni volejbalistky senzačně vyhrály titul, basketbal – alespoň mužský – se nadále propadá.
Ahoj všichni,
narazil jsem na něj takřka náhodou a byl jsem mile překvapen. Objevil se nám tu nový magazín, jehož název je Řádky PRO vás s podtitulem kulturně-osvětový věstník prostějovský. Protože jsem člověk zajímající se o historii a současnost města, začetl jsem se a dnes si dovolím malé hodnocení.
Jak se říká, jedna vlaštovka jaro nedělá. A první vítězství prostějovských žen v letošním extraligovém play-off – navíc nejtěsnější 3:2 – tak ještě zdaleka nezaručuje, že se po roce opět dostaví postup mezi elitní kvarteto nejvyšší české soutěže.
Situace kolem zimního stadionu nabrala za poslední období směr, který by si žádný sportovní fanoušek nepřál. Napjaté vztahy mezi mládeží v pozici jednoho subjektu a „A“ mužstva v pozici druhého subjektu jsou na bodě mrazu, možná i pod ním.
Prostějovský hokej, to už dávno není pouze prvoligový tým. Naopak stále více pozornosti na sebe strhává také klub SK Prostějov 1913. Ten sdružuje hokejovou mládež z celého regionu. V posledních letech se z oddílu stal respektovaný a v některých kategoriích taky obávaný soupeř.
Četli jste rozhovor s mladou cestovatelkou Marcelou Burgrovou, která se rozhodla přejít Evropu z nejjižnějšího místa kontinentu na ten nejsevernější? Pokud ne, pak jste udělali velkou chybu. Nejenže si tato mladá slečna vytkla opravdu heroický cíl. Ještě důležitější než to, že chce sama ujít 9 tisíc kilometrů, je to, jakým způsobem to chce učinit. Ačkoliv je neustále v pohybu a každodenně prožívá nové a vzrušující věci, nezamořuje své okolí zplodinami, vytváří minimum odpadu a k jídlu využívá výhradně potraviny, které by se jinak vyhodily. Jelikož nesnáší plýtvání, zachraňuje je z kontejnerů u supermarketů. Dámy a pánové, kdo z těch, kteří nadávají na všeobecnou drahotu, by byl něčeho takového schopen?
Fotbalisté prostějovského eskáčka mají před sebou možná nejtěžší jaro za poslední roky. Vstup do něj se totiž týmu příliš nepovedl, z devíti možných má mužstvo jen jeden bod. Hlavně se však tým v tabulce FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY propadl tam, kam určitě nechtěl. Tedy na dohled sestupu.
Nejnižší fotbalová soutěž doznala oproti předešlému roku poměrně velkých změn. A netýkala se pouze týmového obsazení, ale hlavně formátu. V minulém ročníku to bylo v „A“ skupině třetí třídy jen okleštěných dvanáct zápasů, což nebyla ani polovina soutěže okresního přeboru. Před letošním ročníkem dostaly kluby tři varianty, jak by mohla letošní sezóna vypadat. A už teď se dá hodnotit, že to byla pozitivní věc. V „áčku“ tak celky zvládly jen za podzim jedenáct duelů, což je téměř kompletní loňská sezóna.
Dlouhá, předlouhá zimní pauza je u konce a hřiště v regionech opět ožijí fotbalem. Jedna z posledních věcí, která v rámci společenských událostí na řadě míst ještě zůstala. Už o víkendu odstartuje nejvyšší krajská soutěž a okresní přebor. O týden později to budou i I. třídy a bude se zase na co koukat do poloviny června, kdy se bude hrát nejen o postupy ale i záchranu.
